To je ostatně také důvod, proč sbírám pohlednice prošlé poštou. Zdaleka ne vždycky je totiž na pohlednici důležitý obrázek, byť sebekrásnější. Velmi často se její příběh skrývá v napsaném sdělení a ještě častěji v osobě odesilatele či adresáta.

Adresátkou pohlednice zachycující Bärengraben a odeslané z Bernu 9. dubna 1937 byla Velevážená paní pí. Dr. Baborová-Čiháková, choť továrníka, Tchéchoslowakia, Čelákovice, Palackého 319. Když tak přepisuji adresu, říkám si, že k paní doktorce byla poněkud neuctivá. PhDr. Marie Zdeňka Baborová-Čiháková byla vůbec první ženou v českých zemích, která získala doktorát filozofie, potažmo doktorát vůbec, a pasovat ji do pozice pouhé choti továrníka nebylo na místě…

Pohledem Miroslava Bobka, ředitele Zoo Praha.Velmi stručně: Marie Zdeňka Baborová se narodila roku 1877 do rodiny ředitele školy v pražských Bubnech. Absolvovala známé dívčí gymnázium Minerva a posléze byla přijata na Filosofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy University v Praze. Filosofická fakulta tehdy zahrnovala i přírodní vědy a právě jim se slečna Baborová věnovala; konkrétně se zaměřovala na bezobratlé živočichy, zejména členovce.

Ke zkoušejícím u jejích rigoróz patřil v roce 1901 mj. T. G. Masaryk a v témže roce byla promována doktorkou. Působila pak v Ústavu pro zoologii. Po několika letech se vdala za Stanislava Čiháka a stala se matkou dvou dcer. V roce 1910 odešla celá rodina do Čelákovic, kde se její manžel stal spolumajitelem továrny na hospodářské stroje.

Přes to všechno mi jméno dr. Baborové-Čihákové bylo povědomé ještě z jiného důvodu. Přírodovědcem byl i její bratr - a společně s ním se dr. Baborová-Čiháková podílela na psaní Velkého ilustrovaného přírodopisu všech tří říší. Toto impozantní, byť z důvodu vypuknutí 1. světové války nedokončené dílo, přitom vznikalo pod vedením prof. Jiřího Jandy, pozdějšího zakladatele Zoo Praha a již tehdy nadšeného propagátora jejího vzniku. Jak je ten svět malý!

Pohlednice adresované dr. Baborové-Čihákové nejsou ve sbírkách úplně vzácné. Sama totiž byla jejich nadšenou sběratelkou. Jen od srpna 1898 do listopadu 1901 jich do své kolekce získala téměř tři a půl tisíce. Víme to proto, že si je pečlivě číslovala. Pohlednice, která jí byla zaslána v dubnu 1937 z Bernu, však již žádné číslo nenese a bude patrně jednou z posledních, jež obdržela.

Veřejně vystoupila naposled v únoru 1937 ve vysílání Radiojournalu a po smrti svého manžela v srpnu 1937 zemřela následující měsíc i první česká doktorka, PhDr. Marie Zdeňka Baborová-Čiháková.

Čtěte také: Pohledem Miroslava Bobka: Sběratelský jackpot

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha