Z pražského Výstaviště ji 17. září 1908 poslal do Vídně jakýsi ochmelka Pauli; zajímavé však bylo, že se v břiše slona mohl docela dobře potkat s naším největším básníkem Jaroslavem Seifertem. Toho, jako malého chlapce, přivedl ve stejné době do sloní restaurace jeho tatínek. Z toho také vyplynulo, že sbírám výhradně pohlednice prošlé poštou. Jsou mnohem, mnohem zajímavější.

Dvě takové jsem si předevčírem koupil přes internet. Obě jsou z berlínské zoo a obě byly vydány v roce 1903. Na jedné z nich je vyfotografován nosorožec indický a ta druhá zachycuje zřízence v placaté čepici se dvěma žirafami. Na lícové straně pohlednice s nosorožcem je pod vytištěným nápisem Gruss aus dem zoologischen Garten zu Berlin česky připsáno: „To máš vidět zoologickou zahradu. Tati.“ Na pohlednici se žirafami pak stojí politování: „Škoda, že zde nejsi! Tati.“

close Historická pohlednice z berlínské zoo z roku 1903 (a téhož roku odeslaná). zoom_in

Však se také 
v Českém království o vybudování zoologické zahrady sice už dlouho debatovalo, ale 
do otevření Zoo Praha zbývalo ještě dlouhých osmadvacet let…

Samozřejmě jsem se těšil, až budu mít pohlednice v ruce a uvidím, komu byly určeny a co je na nich ještě napsáno – a to tím spíš, že obě nesly stejné datum, 19/7 1903, a obě měly stejného odesílatele.

close Pohledem Miroslava Bobka, ředitele Zoo Praha. zoom_in Teď je mám konečně před sebou a vidím, 
že je Tati poslal na Hrubou Skálu u Turnova svým dvěma synům: Panu Pavlu Gothovi studujícímu 2. tř. gymnas a Velectěnému pánu Janu Gothovi studujícímu V. tř. gymnas. Jenom zběžně jsem se podíval, o koho šlo – a zakusil jsem pocit, jako bych náhodně nahodil do rybníka a hned mi zabrala pořádná štika.

O prvním z adresátů, Pavlu Gothovi, mi Google nic neřekl – ale možná jsem jenom špatně hledal – zato o Janu Gothovi jsem se dozvěděl, že šlo o význačného ilustrátora a malíře. I když se živil jako úředník a dotáhl to až na vrchního inspektora státních drah, svými ilustracemi doprovodil ve 20. až 40. letech minulého století například Dumasovy Tři mušketýry, Swiftovy Gulliverovy cesty, Defoeova Robinsona Crusoe, Karafiátovy Broučky, anebo dokonce Palackého Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

Jeho malby se dodnes draží za slušné sumy, ale co mě nejvíc překvapilo a vzbudilo mou úctu, je skutečnost, že Jan Goth dokázal spolu s Maxem Švabinským prosadit, aby byl na 
Akademii výtvarných umění 
v Praze přijat Zdeněk Burian…

close Historická pohlednice z berlínské zoo z roku 1903 (a téhož roku odeslaná). zoom_in

Ale byl skutečně adresát pohlednice Jan Goth týmž Janem Gothem, který se stal ilustrátorem? Řekl bych, že skoro jistě ano – a to zdaleka ne jenom proto, že Goth není příliš rozšířené jméno. Pohlednice šla 
v roce 1903 studentovi pátého ročníku (osmiletého) gymnázia, tedy chlapci ve věku asi čtrnácti let.

Ilustrátor a vrchní inspektor drah Jan Goth se narodil v Mladé Boleslavi 2. prosince 1889. Věk tedy přesně odpovídá. A místo do značné míry také. Dá se předpokládat, že studující mladoboleslavského gymnázia trávili prázdniny na letním bytě či u příbuzných
na nedaleké Hrubé Skále…

Mám tedy ve své sbírce pohlednic mimořádně cenný 
přírůstek. Cenný svým příběhem. Tak, a teď jdu hledat starý, krásnými obrázky vybavený svazek Robinsona Crusoe, který četl už můj tatínek a z něhož mi později předčítal. Přísahal bych, že jde o vydání 
nakladatele Františka Nováka z roku 1946 – a to ilustroval 
právě Jan Goth.

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha