Roh tohoto „jednorožce" se tehdy používal proti jedům a otravám. Bez účinku. Paradoxně pokud mohlo něco upozornit na přítomnost jedu, nebyl to narvalí zub, ale roh nosorožce, jehož keratin údajně nápadně reaguje s některými jedy, například s arsenikem. Zjevně došlo k posunu, kdy jeden druh jednorožce, jehož roh pro daný účel (snad) částečně fungoval, nahradil druh jiný, s rohem bez účinku… Nosorožec versus narval.

V těchto souvislostech samozřejmě nelze nevzpomenout na užívání nosorožčích rohů v Číně, Vietnamu a dalších asijských zemích pro různé léčebné účely s prokazatelně nulovým účinkem. Ale zatímco nad dávným užíváním jednorožčích rohů našimi předky se už můžeme pousmát, současné vybíjení nosorožců kvůli jejich rohům je k pláči - a neodvratně směřuje k definitivnímu zániku této fascinující skupiny zvířat.

'Jednorožec' nade dveřmi barokní lékárny na rekonstruovaném Kuksu je ve skutečnosti kombinací částí těl dvou zvířat narvala a koně. Hospital Kuks, jedinečný komplex, který v údolí řeky Labe založil hrabě František Antonín Špork (a kde je toho k vidění mnohem více než jen proslulé sochy Ctností a Neřestí z dílny Matyáše Bernadra Brauna, bude po dvacetiměsíční rekonstrukci slavnostně otevřen přesně za týden; v pondělí 23. března po poledni. První návštěvníky pak přivítá o víkendu 28. a 29. března, aby již od 1. dubna naplno začala návštěvnická sezona.

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha