Do svaté války proti všemu novému a modernímu se však vrhli jiní. V tomto případě Národní památkový ústav a Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (krásný název, že?). Stavba se jim nějak nelíbí, a tak ji touží zhatit.

Můžeme s jejich názorem i poněkud pokryteckou argumentací nesouhlasit. Nechť si je však ponechají. Jde o důležitější věc. Všichni vědí, jak přísné a složité je posuzování staveb v Česku, a v Praze zvlášť. Kolik úředníků, jednotlivců a spolků se k záměru vyjadřuje. Když už stavebník, jakýkoli, ať mohutný investor nebo malý domkář, všechna potvrzení získá, je nepřípustné to zpochybňovat. Lidsky i eticky.

Pokud pro to zákon dává byť sebemenší prostor, měl být už dávno změněn.

Nynější vzepětí „nadpamátkářů“ má ještě jeden rozměr. Magistrát primátora Hřiba lze vinit ze všeho, jen ne z nadbíhání velkým firmám. Jestliže tedy tento úřad novou podobu areálu Masaryčky schválil, je dozajista vše třikrát proměřeno a prověřeno.

Možná se tedy nejedná jen o křížovou výpravu proti moderní době. Možná tu válčí památkáři mezi sebou.

Společnost Penta Investments, která připravuje projekt revitalizace Masarykova nádraží, je vlastníkem společnosti VLM, vydávající Pražský deník.