Spolupředsedkyně strany Zelených Magdalena Davis nedávno obhajovala lidi, kteří zpomalují dopravu v Praze. Chtějí, aby se ve městě jezdilo nanejvýš třicítkou.

O zelené neběží, ti (řeklo by se naštěstí) u nás nemají žádný vliv. Jde o argumenty. Blokáda prý není blokádou, řidiči ji mohou objet. Protestující upozorňují na důležitý problém, jejich prostředky jsou přiměřené. Třicítka prý také sníží počet nehod a zachrání lidské životy. A nakonec, jinde jsou protesty tvrdší, v Německu se přece mládež k silnicím přímo lepí.

Právo na veřejné shromažďování, pochody, výstupy a pokřiky všeho druhu jsou svaté. Jenže pouze v mezích zákona. Ten skupinky zpomalovačů a přilepovačů zcela zjevně porušují. V Německu je na ně policie tvrdá, pouští se do nich sami rozkacení řidiči. U nás jsou zásahy mírné.

Třicítka ve městě je obhajována tím, že bude menší počet smrtelných nehod. Ano, ale proč ne patnáctka nebo pětka? Ta by je zcela vyloučila. A proč nenařídit všem lidem, aby plavali jen v záchranném kruhu? Počet utonutí by se přiblížil k nule.

Tento důvod je zástupný. Nucené plazení má automobilistům znepříjemnit život natolik, že přesedlají na bicykl. Ten je pro zelené něčím jako božstvo.

O tom, že blokády magistrály samozřejmě ochromí dopravu v celém hlavním městě, není potřeba ani mluvit. Důležitá je jiná věc. Aktivisté z Letzte generation a jejích odnoží neprotestují. Násilně prosazují ideologii. Sami by se nařčení bránili, ale je opodstatněné. Ta ideologie a její metody mají blízko k totalitě. Ve jménu „dobra“ a pro „lidstvo“ se násilím prosazuje to, co musí být v demokratické společnosti schváleno zákonem.

Ideologové zelených aktivistů dokonce počítají s demontáží silnic a dálnic a s nucenou chudobou pro všechny. Lidská svoboda musí ustoupit svatému cíli: záchraně planety, kterou zločinný kapitalismus ničí. Obnovení divočiny a ochrana klimatu jsou vážné věci. Totalitní ideologie však byly a jsou pro lidstvo horší pohromou než přírodní katastrofa.