Přes velké akce občanského sdružení auto*mat či vstřícnost současného primátora Tomáše Hudečka, kterému tak mnozí vyčítají, že je víc „zelenáč než topák", totiž metropoli stále chybí to zásadní: změna myšlení. A toho nemůže docílit jeden politik nebo zájmové občanské sdružení, které má ze svojí podstaty tu smůlu, že oslovuje hlavně oslovené.

To je otázka dlouhodobé kampaně, ale i vytváření konkrétních opatření a vtipných nápadů: třeba že místo služebního auta firma zaměstnanci poskytne služební kolo, za což bude finančně zvýhodněn, protože neprojíždí benzin a šetří životní prostředí. Že státní zaměstnanci, kteří budou do zaměstnání místo autem dojíždět veřejnou dopravou nebo na kole, budou mít určitou výhodu. Zkrátka, vytvořit potřebu o tom udělat něco dobrého pro svoje prostředí, vůbec přemýšlet.

Zní to možná socialisticky a infantilně, ale nechci říct, že by měli být omezeni ti, co jezdí autem. Už tak je to v centru za trest a mnohdy skutečně není na vybranou. Měli by být ale podpořeni všichni ti, kteří by byli ochotni něco k prospěchu ostatních změnit. Pak si lze klidně představit, že vedle pár nadšenců z řad aktivistů, umělců a politiků budou na kole jezdit i mnozí manažeři a zaměstnanci bank, protože si jednak zasportují a druhak to bude vypadat dobře a před okolím tak snáze budou moci pěstovat image, že přemýšlejí ekonomicky.

Jak v jedné z povedených scén nedávného filmového trháku Martina Scorseseho Vlk z Wall Street trefně ukazuje Leonardo DiCaprio alias finanční žralok Jordan Belfort: klíčové je vyvolat u člověka potřebu. Pak klidně i hokynář z ulice prodá milionáři plastovou propisku.

Vždycky mě fascinovaly v Paříži desítky stojanů a kol před všemožnými institucemi a bankami. Jezdec na kole či skútru tam sice bohužel podobně jako v Praze na přeplněných ulicích riskuje v tomto jsme samozřejmě daleko za cyklistickými metropolemi typu Kodaně ale minimálně je docela „cool" a nemusí si tak připadat jako podivín a kůl v plotě, kterým je cyklista u nás. Jednoduše, spíše než občasné pompézní otvírání cyklostezek, co nikam nevedou, to chce nápady, které někoho přivedou… Sednout na kolo.

A samozřejmě, když už jedete na nějaký úřad, chce to aspoň stojan k dobru. A kameru, co na něho dohlédne. Minimálně na Praze 1 už na ně myslí, nakupují je za 80 milionů. Snad zbude i těch pár desítek tisíc na nápady a stojany.

Čtěte také: Cyklisté jsou v Praze stále 'biti', varuje nejen jejich Evropská federace