Očkovat – neočkovat. Tohle mumlání mi silně připomíná repliku z legendární ruské pohádky Mrazík. Jen tam loupežníci nelicitovali s injekční stříkačkou v ruce, ale máchali kyji a zabývali se tím, zda Ivánka oloupit, nebo neoloupit.

Díky masivní provakcinační kampani se stále více lidí nechává očkovat. Nevidím v tom žádný problém. Jen mě překvapuje, že se tolik prosazují třetí a možné další posilující dávky. Přes všechny tlaky ale zůstává vakcinace naštěstí stále na bázi dobrovolnosti. Kdo chce, nechť se nechá oočkovat. A kdo nechce, naopak.

Ilustrační foto
Praha ani Středočeský kraj se omikronu neděsí

Nedávný výkřik člena KDU-ČSL Marka Výborného, teologa a historika, že neočkovaní by si měli zdravotní péči při koronavirových potížích hradit sami ze svého, mi připadá hodně přes čáru. A dokonale nekřesťanský.

Zatímco lidé, kteří ujíždějí na drogách, i další závisláci dostávají péči od naší humánní společnosti gratis, ti, co se nakazí covidem-19, aniž by k tomu přispěli, jen z nějakého pro ně důležitého důvodu nechtějí vakcínu, za to mají znovu platit?

Ano, podruhé. Každý nebo skoro každý přece celý aktivní pracovní život platí zdravotní a sociální pojištění. Jsou to takzvané dávky kolektivní solidarity. A najednou by s nimi, když to potřebují, měli ostatní přestat být solidární? Taková myšlenka se mi doslova hnusí.

Autobusy a tramvaje v Praze.
Tramvaje a autobusy zamknou přední dveře kvůli šíření omikronu

Třeba i proto, že existuje celá řada dalších vakcín proti jiným nemocem. A opět. Ne všichni lidé se proti těmto chorobám očkováním chrání. Proč by se platba za léčbu neměla vztahovat i na ně? Vždyťi oni se přece mohli předem chránit.

Na druhou stranu je mi hodně proti srsti agresivita, s níž někteří odmítači vakcinace útočí na ty, kteří stojí na opačné straně pomyslné barikády. Pro takové lidi nemám pochopení. Řídím se totiž mottem – žij a nech žít.