Je třeba si však otevřeně říct: Byl to právě ten momentálně proklínaný Petr Nečas, který v premiérském křesle umožnil, že se detektivové kauzami prolézajícími do nejvyšší politiky vůbec zabývají. A je otázka, zda některý z těch ohařů, kteří teď dychtí po Nečasově pozici, bude mít zájem v tomto pokračovat. Zda bude mít zájem podobně jako Nečas kopat si vlastní hrob.

Není zcela bez zajímavosti, že Nečas se klidí pár dnů poté, co v Praze skončil primátor Bohuslav Svoboda. Nečas se Svobodou k sobě měli blízko, vzájemně se navzdory množství stranických kritiků podporovali. Oba nastupovali do svých úřadů s vizitkou čistých mužů, kteří si nezadají s (všudypřítomnými) „kmotry".

Oba muži, kteří chtěli dělat pořádek, na to teď paradoxně dojeli. A nechvalně proslulé tváře, které až dosud byly zalezlé, zase začínají cítit naději. Jak jinak si lze vysvětlit třeba sms zprávy, které spolustraníkům z ODS rozesílá někdejší blízký spolupracovník Pavla Béma Tomáš Hrdlička.

„Konečně se ukazuje, kdo jsou ti čestní v ODS. Zítra se vracím z exilu a zbavím ODS podezřelých kriminálníků, obviněných, případně obžalovaných osob. Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Vůbec nevadí, že půlka Úřadu vlády a bývalé vedení pražské ODS, respektive magistrátu, jsou zatím neodsouzení zločinci. Drž se. Už se blížím," psal podle Mladé fronty Dnes poslanci ODS Marku Bendovi.
Je dobře, že se detektivové zajímají o lidi, jako jsou Jana Nagyová (nikoli ta paní, co hrála Arabelu, ale ta, co si myslela, že může víc než premiér), Roman Janoušek nebo Ivo Rittig.

Je logické, že Petr Nečas nakonec rezignoval. Ostatně, už v pátek jsem psal, že když poprvé od započetí kauzy předstoupil před novináře se sebejistým projevem, v němž odmítal rezignaci, zdaleka tak jistý, jak se snažil působit, uvnitř nebyl. Bylo zjevné, že jen čeká, až zatím velmi kusé informace od vyšetřovatelů budou konkrétnější. Páteční úlet se slovy o „mediální bramboračce" byl ale ničím proti týdnům výmyslů, kterými nás v zimě na jaře roku 2005 krmil tehdejší ministerský předseda Stanislav Gross, když hledal zdůvodnění, kde sehnal peníze na nákup bytu.

Zatímco Gross to táhl několik týdnů, Nečas den poté, co policisté sebrali jeho nejbližší spolupracovnici, oznámil rezignaci.

Ani náhodou mu to samozřejmě nemůže sloužit jako omluvenka za to, jak podřízený ve vztahu ke svojí podřízené byl. Celá kauza však zatím, jak trefně poznamenal jeden kolega, připomíná „špionážní film v režii Zdeňka Trošky".

Je to spíš (alespoň z toho, co z toho, co se k nám dosud dostalo) zmatená hra citů a kšeftů než velký zločin, na jehož konci stojí odsouzení a vyšetřovatelé s balíky miliard. A já se obávám, aby výsledkem této zmatené hry nebylo, že přijdou jiní sekáči, kteří se nezakecají. Na rozdíl od Nečase budou mít hroší kůži a budou moc dobře vědět, jak nastražit pasti, které je samotné nikdy nepolapí.
Pro ODS to teď bude těžká zkouška charakteru. A pro prezidenta Miloše Zemana zase vzpomínka na doby, kdy fakticky ovládal domácí politiku. Přišlo to asi dřív, než sám čekal. Na rozdíl od ODS ale se svou zkouškou jistě nebude mít problém.