Každé dítě je jiné. Byla jsem tomu teď svědkem v Národním technickém muzeu, kde se v sálu na téma Astronomie upínal ve své tiché fascinaci pár dětských oček chlapečka v dědečkově vysokém náručí u vitríny s dalekohledy, zatímco jen o poschodí výš museli hlídači exponátů napomínat děti, kterým byly Kotěrovy i Gočárovy návrhy ukradené, a místo toho se kolem maket ve skleněných boxech hlučně a divoce honily. Svítilo sluníčko a byl první prázdninový den. Vystaveným předmětům se nic nestalo, tak je to možné bez mrknutí oka prominout. Na hodnotu toho, co teď opomíjejí, přijdou snad později.

katerina.chvatalova@denik.cz