Práce je dnes málo, velerekordní nezaměstnanost si nezadá s dobou Velké hospodářské krize v letech třicátých minulého století. Nápad sociálních demokratů, aby nezaměstnaní chodili posluhovat do domácností, je šílený. Nazval bych to totální degradací společnosti, která právě vinou politických kaskadérů řeší problém, jak se vůbec udržet nad vodou.

Nikdo z politiků ale zatím nepředložil vizi, jak člověka zaměstnat. Tedy příklad toho, co se v tomto punktu dělalo špatně a jak to napravit. To je totiž otázka ekonomiky. A jestli jsem špatný ekonom, pak zákonitě přijdu na buben a moji zaměstnanci naklušou na úřady práce.

Mohu pak věřit tomu, co mi slibuje nápravu, když mne vlastně dostal na podporu v nezaměstnanosti? Určitě ne, a přesto nám z billboardů nabízejí nemožné. Možnost pracovat je přímo úměrná s výkonem ekonomiky. Jestliže chřadne, množí se řady nezaměstnaných. Tohle všechno ale jistě aspoň trochu uvažující lidé samozřejmě ví. Jenomže je jich menšina.

A na to právě politici sázejí i paměť časem děraví a koho jsme odsuzovali, těší se v dobách volebních opětné přízni. Jsou ale politici, kteří už žádné myšlení nemají. Pardon, jednu myšlenku mají pořád. Mít opět ten slastný pocit z opojení moci. A dělají pro znovuzvolení všechno. I k soudu své soukmenovce dávají, když je na volebních kandidátkách předběhli, nebo nedej bože byli vyškrtnuti. Krásný obraz charakteru, který by na nás znovu otcovsky hleděl z propagačních letáků či jiných výkladních skříní. Divím se, že ještě nedošlo i na starosvětské souboje se svědky.

Ale k věci takže sliby obrátí se v reál tomu, kdo je zplodil. Na lid obecný je pak třeba rychle zapomenout, protože my, politici, už máme, co jsme chtěli. Tedy svoje vytoužené posty. Ovšem s předehrou nechutných zákulisních politických dohod, které dřív nebo později vyústí v nějakou krizi. A zase jim bude šuma fuk, zda úřady práce praskají ve švech nebo lidem nervy. To se pak klidně spojí čert s ďáblem. S voličem se nikdo radit nebude.

Jsou tedy volby vůbec k něčemu? Těžká otázka. Známá fráze praví, že pokud by volby opravdu něco změnily, pak je rychle někdo zruší. Východisko z nouze je vzestup zahraničních ekonomik. Kapitáni našeho průmyslu se umí přizpůsobit a politiky nepotřebují. Roztočí to kola i naší ekonomiky a pak bude i práce. Jenomže volit zahraniční šíbry nelze. Tak volme u nás aspoň ty, kteří podle našeho soudu způsobí co nejméně škody .

petr.strompf@denik.cz