Stojím na červenou. Na křižovatce u stanice Oblouková ve Vršovicích. Naskočí zelená a auto přede mnou se nehýbe. Stojí podezřele dlouho. Tak dvacet vteřin. Už už chci zahoukat, když pochopím – autoškola. No co, prostě mu nejde rozjetí. Podařilo se, autoškola odbočuje doprava, já hned za ní. A za mnou nějaký černý fáro. Je nalepený na mne jako kdyby mne chtělo políbit.

Autoškola jede pomalu, hodně pomalu, trošku to šněruje. Já jedu v klidu. Černoch za mnou je ale nervózní. Je jedna odpoledne a asi pospíchá na oběd. Nebo z oběda. Nebo postě někam. Nebo je asi jen nervózní.

Zahouká.

Nechápu, jestli to je na mne, nebo na autoškolu. Nebo snad na obě auta? Na oba řidiče?

Všude kolem nás, tedy před námi je plná čára. Tedy, i kdyby školička jela krokem, předjeti ji přece nemohu, říkám si.

Zatáčka doleva, proti nám pár aut. V dáli už je ostrá doprava a most. Ještě před ním ale černoch podřadí a přes plnou čáru vyrazí, předjede mne i školičku. A to tak, že se sotva stačí zařadit před protijedoucím autem, jehož řidič si samozřejmě mysl, co to jede za hovado.

Za mostem je pár desítek metrů přerušovaná čára, a tak školičku předjíždím a vyrážím vstříc Bohdalci. Tam nahoře je křižovatka, vjíždím do levého pruhu. Vedle mne. V tom pravém, stojí onen černý bourák, který tak tuze spěchal. Mezitím za mnou dojíždí školička. Řidič z bouráku vyskakuje a navzájem si s panem učitelem nadávají. Mám zavřené okénko a neslyším.

Výkřiky trvají jen pár vteřin. Naskakuje zelená. Muž naskakuje do bouráku a vyráží. Když sjíždíme pod bohdalecký vrch na další křižovatku, opět černocha v klidu dojíždím. Já mířím doleva na Hostivař, on rovně, kamsi na Brno.

Nevím, co říkal pan učitel mladému adeptovi řidičského umění, byl to muž, ale vím, co vzkazuji oběma řidičům já: Pane ze školičky, zapomeňte na toho pana řidiče. A chovejte se mile na silnici. Hned se nám bud jezdit lépe. A tomu pánovi v černém BMW s poznávací značkou začínající …. (dále neuvádím, protože jistě řídila osoba blízká, nemám fotodokumentaci, nemám svědky, ke všemu ten pán je jistě značně agresivní povahy): Milý pane řidiči, copak se vám stalo?

Jo, a krásný den všem…

jiri.macek@denik.cz