Tohle byla hlavní svízel spojenectví Karlovy univerzity s Home Creditem. Její roční rozpočet přesahuje deset miliard. Finančníci jí nabízeli půl milionu. To je jedna dvaceti tisícina rozpočtu. Tedy oněch třicet korun od řezníka Péti pro naši rodinku.

Nezavrhujme to šmahem. Každá koruna je dobrá. České vysoké školy zaostávají za světovou i evropskou špičkou. Jedním z důvodů je nedostatek financí. Pokud se je kapitalisté konečně odhodlali podporovat, dobře. Od nejbohatšího Čecha bychom očekávali větší štědrost. Od sice poněkud upadlé, ale stále evropsky významné univerzity zase vyšší náročnost.

Kdyby Home Credit nabídl důstojnější částku, bylo by pohoršení možná větší: Ti šmelináři si Husovu alma mater dočista koupili! Vysoké učení by z toho aspoň něco mělo. Půl milionu ročně za oprávněnou kritiku, která zpochybnila základy univerzitních svobod, od počátku nestálo.

Rodinu Zimovu lze nazvat poněkud prostší. Kdyby si jednou za rok odpustila patnáct deka šunky, nemusela by prodávat jméno řezníkovi, o němž se povídá, že trochu šidí. Co ale říci, když totéž dělají lidé považující se za super vzdělance? Mohli si zachovat po kritice čest a smlouvu zčerstva zrušit. Udělal to ale Home Credit. Univerzita tak ztratila obojí: čest i těch „třicet korun“.