Zakazovat přefouklé pandy a krtečky je jednoduché a k ničemu. (Jeden nevkus zakážeš, tři další se vyrojí a ostatně, co je to nevkus?) Zkoušet pokoutně uzavírky ulic pro auta je dokonce zpozdilé. Zavést tramvajovou dopravu tam, kam patří, a navíc na sto procent zlepší okolí, je nápadité a rozumné.

Park před hlavním nádražím byl před lety nazýván Sherwoodem. Člověk tam skutečně mohl být oloupen zbojníky či zbit. Po rekonstrukci nádražních prostor se to zlepšilo. Pořád ale ten parčík není ničím, co by chtěli Pražané ukázat těm, kdo do města dorazí vlakem.

Co s tím? Lépe uklízet? Zajímavé stavební úpravy? Víc policistů? Určitě by to šlo a kombinace všeho by byla nejlepší. Šance na trvalou změnu by však nebyla velká.

Tramvajová trať je geniálně jednoduché řešení. Přivede do končiny jako by vytržené z prostoru a času Prahy začátku jedenadvacátého století moderní město. A to tam má být.

Jedna věc je ovšem ušlechtilý záměr, druhou věcí pak to, zda se ho podaří uskutečnit. Překážkou se může stát politika. Zdlouhavé povolování. Předražování a nejasná hra kolem vlastní stavby. Ne, v Praze nic nejde hladce a podle plánu. Už samotný záměr si ale zaslouží pochvalu a podporu.