Vůbec, svět po roce 2000 navzdory tomu, jak je přetechnizovaný je dalek představám plným organických tvarů, všechno je tak nějak menší, než jsme si tehdy představovali, a hlavně v 60. až 80. letech ohromně populární vize, v nichž prim hrál vesmír a jeho dobývání vzaly za své. Svět v roce 2013 je naopak jedna propojená komunitní síť, v níž občas stačí vyhodit jeden kabel ze zásuvky kdesi v Tchaj-wanu a část planety je vzhůru nohama.

A jednou z největších proměnných v tomhle globálním prostoru je počasí. Taky se vám zdá, že si dělá čím dál víc co chce? Propršené Vánoce, zasněžené Velikonoce. Neobvyklé červnové povodně, pak zas rekordní vedra. Praskající potrubí, ztenčená ozonová vrstva…

Tak si říkám, kdy se zase do módy vrátí dobývání vesmíru a v novém kabátě oprášené budovatelské „poručíme větru…"? Přírodu by to asi nenakoplo, té už jsme nakopali dost, ale minimálně ekonomiku, co si tak nějak pořád dělá recesi, by mohlo. V 19. století ekonomiku poháněla pára, ve 20. (paradoxně) světové války, 21. na svůj symbol ještě čeká.

ondrej.leinert@denik.cz