Pěkně po chodníku. Pražský magistrát už nechce trpět blokády pražské dopravy. Aktivisté z Poslední generace bojují za snížení rychlosti ve městě tak, že pochodují magistrálou. Ochromují tak provoz v celém městě. Otázka zní, zda má vedení Prahy právo takovým výletům bránit. Neomezuje tím svobodu shromažďování?

Pro nefanatické lidi je odpověď překvapivě jednoduchá: v žádném případě! Demonstrace na chodníku neztrácí svou hodnotu. A neztěžuje životy ostatním. Řeknete, že i jiné akce berou autům prostor. Například několikrát ročně pořádané maratony či půlmaratony. Jenže ty jsou k velkému hněvu automobilistů povoleny. Nebo občasná vzepětí těch, kdo nemají rádi Česko. Jenže to jsou, ač s nimi můžeme ostře nesouhlasit, jednorázové a nenásilné protesty. Poslední generace však páchá opakovaně násilí.

K podobnému názoru došli i v zemích, které zhusta považujeme za liberálnější, než je ta naše. O víkendu policie pozatýkala stovky aktivistů, kteří blokovali dálnici v Haagu. Koncem srpna nevadští policisté zničili barikádu, která měla bránit příjezdu na světoznámý festival alternativní kultury Burning man. Německé úřady vyhodnotily organizaci Letzte Generation za nebezpečí pro demokracii. Proti tomu je požadavek: „Prosím po chodníku,“ vlídně laskavý.

Regulace dopravy ve středu města je zajímavé téma. Ochrana planety před dopady průmyslu též. Je to však námět pro debatu. Klidně ostrou, ba ukřičenou. Nikoli však pro nátlak, vydírání a braní rukojmích. Opakované a promyšlené blokády silnic nejsou ničím jiným. Něčemu takovému by měla policie propříště zamezit i v Česku. Nebylo by to zneužití moci proti menšině, nýbrž obrana systému, který je založen na lidských právech a svobodných volbách.