Všichni jsou nespokojeni, takže je jistá naděje, že by mohlo dojít k dohodě.

Tak lze shrnout postoje 27 členských zemí Evropské unie na kompromisní návrh nového sedmiletého rozpočtu EU, který začne dnes projednávat mimořádný summit Evropské rady. Ani premiér Andrej Babiš na něj neodjíždí s nadějí, že by se dalo dosáhnout rámcové dohody, jak bude rozpočet, poprvé bez Británie, vypadat. „Jednání bude velice těžké, protože výchozí stanoviska čistých plátců a nás, kteří peníze z Evropské unie dostáváme, jsou diametrálně odlišná,“ uvedl Babiš před odletem.

„Na konci ledna opustil EU jeden z největších přispěvatelů do rozpočtu Unie, Spojené království. Rozpočet EU tak přijde o více než 12 mi-liard eur (300 miliard korun) ročně,“ uvádí státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Podle ní ale nejde jen o to, aby se zvýšily platby jednotlivých států, které se odvíjejí od výkonu ekonomiky.

Čas je do konce roku

Nejvíce peněz do rozpočtu by měli přidat největší plátci jako Rakousko, Německo nebo Nizozemsko. „Usilují o co nejmenší rozpočet a co největší slevy ze svých příspěvků, které by mohli znovu uplatnit,“ charakterizuje jejich pozici Hrdinková. Podle ní to není spravedlivé. Chudé státy EU totiž podle tajemnice platí v poměru k výkonu ekonomiky více než ty nejbohatší. Rakouská ministryně pro EU Karoline Edstad- lerová ale už předem odmítla jednat o rušení „slev“. Vedle neochoty dávat více peněz do rozpočtu mají čistí plátci, tedy nejbohatší země EU i další požadavek v podobě podmínění dodržování pravidel právního státu. Ten poprvé navrhla přijmout Evropská komise.

Jedna z potrefených husí v podobě Polska, jež má problémy s nezávislostí svých soudů, se už předem ozvala.  „Polsko nebude souhlasit s jakýmkoliv mechanismem, který by bylo možné spustit na základě politické žádosti, ale bez objektivního posouzení,“ varoval Konrad Szymański, ministr pro evropské záležitosti.

Dohoda z nadcházejícího summitu je i proto velmi nepravděpodobná. Čas je však do konce tohoto roku.