Po období relativního klidu se teď pláň stává opět místem stavební činnosti. Je to především městský okruh, který se zanoří pod povrch, a podzemní garáže. Významnou stavbou má být Národní knihovna.

Spolu s případným využitím míst po bývalém Stalinově pomníku pro oceanárium se podle odborníků tento prostor výrazně změní. „To vše vede k nutnosti zabývat se určitou vizí dalšího vývoje Letné a stanovení podmínek, které by zabránily jejímu znehodnocení. Jde zejména o pohledové vztahy k níže položenému historickému jádru, ale též k Pražskému hradu, jehož dominantní poloha v Pražské kotlině by neměla být narušena vznikem nových hmot v jeho blízkosti,“ soudí pracovníci Útvaru rozvoje hlavního města, kteří výstavu připravovali.

Na pláni se nežilo

Letná nebyla ani v historických dobách osídlena. Předpokládá se, že to bylo kvůli nedostatku vody.

Pláň sloužila často jako místo pro konání velkolepých akcí sportovních, politických či hudebních. Sem se počátkem 20. století sjížděli obdivovatelé letecké akrobacie, aby sledovali první lety průkopníků aviatiky. Z pláně podle kronikáře Vavřince z Březové sledoval roku 1420 neúspěšnou bitvu na Vítkově král Zikmund Lucemburský.

Na pláni byly postaveny jen dvě větší stavby. Letohrádek Belveder si pořídil hrabě Valdštejn počátkem 18. století. Barokní stavba stála v ose dnešní Revoluční ulice. V době války o dědictví rakouské v něm měla hlavní stan francouzská okupační vojska a při ústupu nechal jejich velitel letohrádek zapálit a zničit. Stál tu také od roku 1955 Stalinův pomník, který byl po sedmi letech zbourán. Většina staveb, které se dochovaly, byly postaveny po obvodu pláně. Vedle Krámářovy vily je to Hanavský pavilon. Byl sem přenesen 1891 z Pražského výstaviště po skončení Zemské jubilejní výstavy.

Na severní straně je obytný blok Molochov a na východní budova školy a ministerstva vnitra, také Národní zemědělské a Národní technické muzeum. V sadech je novorenesanční restaurace, historický kolotoč a Bruselská restaurace.

První lanovka

První pražská lanová dráha vedla do stráně na Letné. Jezdit začala v květnu 1891 a musela překonat výškový rozdíl 38 metrů. Po její trase jezdily dva vozy na vodní pohon. Do nádrže horního vozu byla z městského vodovodu načerpána voda, která zvětšila jeho hmotnost natolik, že mohla vytáhnout druhý vůz ze spodní stanice. Spotřeba vody byla tak vysoká, že začal klesat její tlak ve vyšších poschodích letenských domů. Vodní pohon byl proto v roce 1902 nahrazen lektrickým. Když vypukla první světová válka, byl provoz lanovky zastaven. V její trase byly vybudovány pohyblivé schody, které sloužily do roku 1937. Spojovaly centrum města s Letenským zámečkem, který byl postaven roku 1863 jako výletní restaurace ve stylu italské vily. Dnes v něm jsou dvě restaurace, kavárna a zahrada s altánkem.

Co mělo na pláni stát

Jednalo se například o budovu Národní galerie či Národního shromáždění. Námitkou bylo ohrožení hradčanského panoramatu, souvislé zelené stráně a vyhlídkové cesty. Objevil se i návrh řešící budovu coby úmyslný protipól Hradčan. Nejodvážnější bylo osmnáct pater v návrhu Jaroslava Pokorného.

Poslední soutěž na architektonické řešení pláně byla v roce 1964. Vítěz chtěl například nahradit schodiště k bývalému pomníku Stalina krytými pojízdnými schody. U pomníku měla být vyhlídková terasa. Na Letné měl vyrůst objekt, který by sdružoval sjezdový palác a společenské prostory, Národní galerie měla být umístěna na horní terase spolu s vědeckým střediskem. U objektu měl být hotel.