Kulturní bohatství

Jednou z nejdůležitých funkcí Národní knihovny je shromažďovat a uchovávat veškerou knižní produkci vydanou na území našeho státu. Tento takzvaný národní konzervační fond je považován za neocenitelné kulturní bohatství a není veřejnosti běžně přístupný. Podle původního zadání soutěže měl být z bezpečnostních důvodů celý nad zemí a porota na této podmínce jednoznačně trvala.

„Jako soutěžící jsme se ptali, zda je možné uvažovat o tom, že by část fondu byla pod povrchem. Odpovědí bylo nekompromisní ne,“ řekl Deníku architekt jednoho z návrhů, který nebyl ve druhém kole vybrán. Jenže vítězný projekt britského ateliéru.

INZERCE

Future Systems architekta Jana Kaplického počítá s tím, že prostor pro uchovávání konzervačního fondu se skrývá v podzemí.

Podle komory architektů měla porota návrh porušující podmínky mezinárodní soutěže ihned vyřadit. Vedení poroty ale žádné pochybení nepřipouští. „Vše bylo naprosto v pořádku, za tím si stojím,“ tvrdí její místopředseda Petr Bílek. Ani podle zástupců Mezinárodní unie architektů (UIA) pravidla porušena nebyla. „Není žádný důvod k pochybnostem,“ uvedl Wolfgang Tochtermann z UIA, který na průběh soutěže dohlížel.

Pravidla nedodržel nikdo

Jak je tedy možné, že někdo poruší pravidla a umístí vzácný knižní fond do podzemí, a přesto vyhraje? Podle Bílka se v průběhu soutěže ukázalo, že stejně jako Kaplický zvolilo podzemní variantu i dalších asi třicet návrhů. Porota se proto dotázala vedení Národní knihovny, jakmádále postupovat.

„Knihovna řekla, že když budou sklady hermeticky uzavřené, bude to v pořádku,“ řekl Bílek, podle něhož je přání uživatele nejdůležitějším hlediskem při hodnocení návrhů. „Obrátili jsme se na UIA. Kdyby řekli, že to nejde, musela by soutěž skončit,“ zdůraznil. Podle Bílka má porota právo upřesnit či doplnit soutěžní podmínky, pokud se v prvním kole objeví podnětné náměty, které se stanoveným pravidlům vymykají.

Malí čeští ublížení

Problém je ale v tom, že se ostatní navrhovatelé nic nevěděli. „A protože národní konzervační fond zabírá zhruba 10 tisíc metrů čtverečních, je jasné, o kolik větší musela být nadzemní část staveb, které nepočítaly s možností schovat jej pod zem. Podmínky soutěže proto nebyly rovné,“ tvrdí jeden z architektů.

Člen poroty a šéf magistrátních památkářů Jan Kněžínek přesto nepřipouští, že by se stala nějaká chyba ohledně podzemních skladů. „Když to porota odsouhlasila, je všechno v pořádku. Výsledek je nevratný. Pro vítězný návrh byl celý svět, ale chápu, že proti stojí malí čeští ublížení,“ dodal.

„Ublížení“ to ale vidí jinak. Stačí se prý podívat na prostor, jaký byl v médiích věnován návrhu Kaplického ve srovnání s ostatními. „Každý, kdo si projde noviny měsíc před soutěží, si může udělat jasný obrázek. I knihovna v materiálech vydaných po vyhlášení věnovala jiným návrhům jediný obrázek,“ říká architekt.