Králíček poukazuje na rizika, která návrh přináší a kritizuje, že mezinárodní soutěž kladla jednoznačně důraz na design namísto funkčnosti objektu. „Sochařsko designérský artefakt nedává ale jednoznačný příslib, že vznikne soudobá architektura, jejímž nejvyšším cílem je vytvořit nejlepší možné podmínky pro logicky fungující instituci,“ uvedl Králíček.

„Verdiktem poroty její zodpovědnost skončila. Vůči městu ani vůči státu žádnou materiální ani morální odpovědnost nedále neponese. Odpovědný za finance bude ministr financí, za funkci knihovny ministr kultury a za urbanistický dopad primátor hlavního města,“ zpochybňuje záměr uvést chobotnici do života Králíček, který rovněž hovoří o invazi designu do architektury.

„Když se budova vytvaruje podle cukřenky z berlínské kavárny a když z tohoto tvaru zákonitě vyplyne, že okna nedávají ani kvalitní světlo interiéru ani se jimi nedá větrat, ani se nemohou zaclonit proti nežádoucím tepelným ziskům… Když se zkrátka rozhodneme, že pro krásu tvaru je třeba vydržet a zaplatit cokoliv, jedná se zaručeně o design,“ řekl.

Čekal na souhlas

Proč architekt vystoupil s otevřeným dopisem až teď, několik měsíců po vyhlášení výsledků mezinárodní architektonické soutěže, v jejíž porotě zastával roli experta Útvaru rozvoje hlavního města? Architekt Králíček uvedl, že musel čekat na souhlas magistrátu. „Muselo se domluvit s ředitelem útvaru, že dopis můžu pustit na veřejnost,“ vysvětlil. „Jsem přesvědčen, že je nutné doplnit zadání dalšího projektového stupně Národní knihovny alespoň nyní a požadovat, aby nová budova byla dobrou architekturou a nikoli pouze dobrým designem,“ řekl. Kaplický podle Králíčka dodal gesto, které tu ještě nebylo. „Osobně se nemohu smířit s tím, že celá finanční oběť (už se hovoří o 3,5 miliardy korun nákladů – poz. red.) by měla kromě tohoto gesta sloužit tomu, aby se získal špatně osvětlený, přirozeně nevětratelný a sluncem přehřívaný interiér,“ uvedl Králíček, který například pracoval v týmu, podle jehož návrhu se nyní staví Národní technická knihovna v Dejvicích, projektoval brněnské Divadlo na Provázku a jihlavské Horácké divadlo.

Drahý klenot

Kaplický podle něj prý hraje suverénně v ofsajdu, kam by většina jeho kolegů váhala zajít. Estetika obvodového pláště knihovny je založena na velmi nákladné technologii používané v loděnicích. Skořepiny lodních trupů jsou svařeny z masivních ocelových nebo hliníkových plátů. Tak byla podle Kaplického návrhu také provedena kabina novinářů na kriketovém stadionu v Londýně. „Podle nedávného ujištění Jana Kaplického by se tedy měla tato technologie na Letné opakovat,“ uvedl Králíček.

Šéf magistrátních památkářů Jan Kněžínek, který působil v porotě soutěže, si stojí za tím, že byl vybrán dobrý projekt. „Za svoji osobu mohu říci, že jsem hlasoval pro ten nejlepší,“ řekl Deníku. Členka poroty a ředitelka novodobých fondů a služeb knihovny Bohdana Stoklasová nedávno prohlásila, že navržená knihovna ji nadchla. „Vystihuje naši představu,“ řekla.

Ke kritikům chobotnice naopak patří prezident Václav Klaus, problém s ní má i premiér Mirek Topolánek. Vláda totiž neví, kde na stavbu vezme peníze a soutěží na knihovnu se bude zabývat i antimonopolní úřad, na který se obrátili někteří účastníci soutěže. Kaplický porušil podmínky soutěže a porota ho podle nich měla vyřadit. Mezinárodní svaz architektů, který nad soutěží dohlížel, ale potvrdil, že bylo vše v pořádku.

Vývoj situace ohledně nové budovy NK pro Vás neustále sledujeme. Další související články naleznete v sekci Speciál Národní knihovna.