Když sem jezuité před čtyřmi staletími stěhovali univerzitní knihovnu, netušili, jakých rozměrů jednou nabude. V zákoutích Klementina se dnes skrývá na 2,5 milionu knih.

Podle představ ministerstva kultury se má kapacita komplexu ještě zvětšit. Památkáři ale varují, že úpravy historické budovy mohou být jen velmi omezené.

Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) definitivně pohřbil možnost stavby knihovny na Letné, úpravy Klementina podle něj pro budoucnost fondů Národní knihovny stačí. Při svém tvrzení vyšel z návrhů studentů architektury na Akademii výtvarných umění (AVU). „Rozbory prokázaly zajímavý výsledek: stávající kapacity Klementina jsou pro potřeby knižních fondů Národní knihovny dostatečné,“ uvedl historik umění Jiří Kotalík z AVU.

Problematickénávrhy

Jednotlivé studentské návrhy se od sebe velmi liší. Některé chtějí přestavovat trakt při Platnéřské ulici, jiné se zabývají dostavbou na nádvoří, či dokonce nástavbou na současnou budovu. Jeden z projektů počítá s umístěním konzervačního fondu knihovny vně Klementina na Mariánské náměstí. Další z řešitelů navrhují umístit fond do podzemí.

Klementinum

Většina případů by ovšem u památkářů zřejmě narazila. „Pokud by se uvažovalo o posílení kapacity Klementina, není možné stavět další patra do výšky, ani na nádvoří nelze postavit nové objekty,“ řekl Deníku Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu. „Je také vyloučeno stavět podzemní sklady knih, což prokázala povodeň v roce 2002, kdy došlo k destrukci podzemních prostor. Ty není možné izolovat od řeky, která je příliš blízko,“ varuje Šefců.

Depozitáře jako možné řešení

Větší naději na úspěch mají ty návrhy, které počítají s umístěním zřídka půjčované literatury v hostivařském depozitáři a rekonstrukcí interiérů stávajících prostor. Pro nové knihy bude moci knihovna využít rovněž křídlo stávající Státní technické knihovny, která se odstěhuje do nové budovy v Dejvicích.

Podle ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka však Klementinum přesto brzy nebude stačit. „Přesunem technické knihovny se uvolní jen malá část Klementina, po roce 2010 nastanou problémy s nedostatkem místa,“ prohlásil Ježek.

Odpověď je v nedohlednu

Knihovna má za povinnost uchovávat všechny nově vyšlé knihy. Proto do jejích archivů přibývá přibližně 100 tisíc výtisků ročně. Jiří Kotalík navrhuje ušetřit místo v Klementinu i tím, že se tyto podmínky změní. „Vždyť osmdesát procent z toho tvoří literární brak,“ uvedl Kotalík. To však zástupci knihovny rázně odmítají s tím, že podobná praxe je běžná i jinde v Evropě.

Šance na rychlou realizaci některého z návrhů je kvůli přísné památkové ochraně Klementina i nemožnosti umisťování fondů do podzemí velmi malá. Diskuse mezi zastánci rekonstrukce Klementina a obhájci výstavby nové budovy tak bude nejspíš pokračovat nejméně do příštích voleb v roce 2010.

Historie Klementina

11. století – doložena existence kaple svatého Klimenta

1556 – na troskách dominikánského kláštera budují jezuité kolej, Klementinum

1622 –Karlova univerzita se dostává pod správu jezuitů, kteří knihovny jejích kolejí přemisťují do Klementina

1773-1777 – jezuité opouštějí Klementinum, univerzita a knihovna zůstávají, zásluhou Františka Kinského knihovní sbírky prohlášeny Marií Terezií za veřejnou c. k. Univerzitní knihovnu

1781 – K. R. Ungar zakládá Národní knihovnu

1782 – pražští tiskaři odevzdávají knihovně povinný výtisk

1807 – povinný výtisk rozšířen na všechny české tiskaře

1848 – název změněn na c. k. Veřejná a univerzitní knihovna

1918 – knihovnu přebírá do správy Československá republika

1990 – název Národní knihovna

1996 – otevřen Centrální depozitář v Hostivaři

2008 – úvahy o přizpůsobení Klementina rostoucímu počtu svazků

PETR KUPEC, JITKA EISENHAMMEROVÁ

Ředitel Národního památkového ústavu Ondřej Šefců řekl Deníku:

Celá Národní knihovna se do Klementina nevejde

Podle ředitele Národního památkového ústavu Ondřeje Šefců bude muset Národní knihovna fungovat jako nyní, tedy s depozitáři na okraji města. Klementinum podle něj nemůže kapacitně stačit pro potřeby celé Národní knihovny.

Je možné historickou památku Klementinum přestavovat, aby se zvýšila její kapacita?

Zásahy musejí vyhovovat kritériím památky. Nelze stavět nová patra do výše, ani zastavět plochu nádvoří. Úplně vyloučené je stavět podzemní objekty. Povodeň v roce 2002 ukázala, že Vltava je příliš blízko a podzemí od ní není možné uchránit.

Znamená to, že je budova Klementina jako sídlo knih nevyhovující?

To určitě ne. Polohou je ideální, je v centru a dobře dopravně dostupná. Ale celá Národní knihovna se do Klementina nevejde. Fungovat může jako nyní, tedy s depozitáři umístěnými na okraji města.

Znamená to, že podle vás není nová budova Národní knihovny nutná?

To musejí rozhodnout knihovníci. Záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace kolem tištěné knihy.Mně jako soukromému uživateli vyhovuje současný systém. Nejsem si jist, že poloha na Letné byla pro sídlo nové budovy vybrána správně. Je sice blízko, ale Špejchar zas tak dobře dopravně dostupný není.

Vedení knihovny si myslí, že v Klementinu chybějí studovny a pracovny.

Dají se vybudovat z východního křídla poté, co se odstěhuje Národní technická knihovna. Mohou tam vzniknout minimálně dvě plnohodnotné studovny. Zároveň se mi ale líbila myšlenka Klementinum po dostavbě nové budovy knihovny ponechat třeba pro studenty filozofické fakulty či pro kulturní účely.

Nebojíte se „disneylandizace“ Klementina po případné dostavbě nové budovy, o které hovořil Jiří Kotalík?

Absolutně ne. Co se odehrává v Karlově ulici, jsou zhovadilosti. Plány na budoucí využití Klementina, které představila Národní knihovna, se mi zdají rozumné. Využití sálů pro pořádání přednášek, případně expozic, podporuji. Nemyslím si, že se z Klementina stane Matějská.

JITKA EISENHAMMEROVÁ