Pražský hrad. Zdroj: DENÍK/ Martin divíšek

Pražský hrad

Nejvíce si na Pražském hradě libuji ve výhledu. Odtud je ta nádherná stověžatá Praha dostatečně vidět. Mám pocit, jako bych měl každou věžičku na dosah, jako bych ji mohl vzít a postavit někam jinam. Občas tam jen tak stojím a představuji si, že pohybuji s celou Prahou a přestavuji ji.

Karlův most.Zdroj: DENÍK/ Martin Divíšek

Karlův most

Karlův most mám nejraději mezi šestou až sedmou hodinou ranní. Za prvé je úplně vylidněný a za druhé miluji ten pohled, jak na něj padá mlha a do toho vychází slunce. Přijde mi, jako bych se vrátil do roku 1402, kdy byl poprvé otevřen!

Nábřeží Staroměstské. Zdroj: Archiv

Nábřeží na Staroměstské

Důvod je prostý nostalgie. V této části Prahy jsem strávil tolik svého času, že to ani nejde spočítat. Nábřeží máme totiž hned za školou, takže tam s většinou spolužáků a kamarádů trávíme hodně volna, někdy v létě i do jedné do rána. Je to příjemné, vytáhneme kytaru, rozložíme deku a sedíme, hrajeme a zpíváme.

Stromovka. Zdroj: DENÍK/ Max Vajt

Stromovka

Stromovka je obrovský park, kde si vždy najdu nějaké místo „odříznuté" od okolí. Líbí se mi na ní, že stačí popojít pět minut a jsem naprosto sám, anebo naopak. Ve Stromovce se také skvěle sportuje už jsem tam běhal, jel na bruslích nebo hrál různé míčové hry.

Čtěte také: James Harries: Jaká místa mám v Praze rád