Vila č. 14 v Dykově ulici
V této vile v tehdy Hviezdoslavově ulici č. 14 na rozhraní Vinohrad a Vršovic, jsem nejen pracoval pro rozhlas, ale v ní jsem přímo v kanceláři bydlel, v roce 1968 vysílal proti okupantům a o rok později ji nerad, ale z vlastní vůle opustil, abych nebyl úředně vykázán. Škoda, že prý je dnes prázdná, to si nezaslouží.
Pedagogická fakulta UK
Slepá ulička M. D. Rettigové č. 4, budova někdejší Vysoké školy pedagogické, tady jsem studoval v letech 1954 až 1958. Sem mám po dlouhých letech, už coby kmet, jít pro změnu besedovat se současnými studenty.
Bývalé komorní divadlo v Hybernské ulici
Tady jsem nevynechal snad žádnou inscenaci a někdy v roce 1956 jsem tam dokonce byl dvakrát jako předčasný divák na zkoušce hry Aféra, když mě na ni pozval její autor Emil Vachek. Tehdy jsem byl kvůli tomu šťastný jako málokdy. Dnes v budově sídlí hotel Central.
Hřbitov v Šárce
Na tomto hřbitově v Dejvicích odpočívá opočenský rodák, lidumilný lékař, buditel a vzdělavatel lidu Filip Stanislav Kodym, po němž máme v mém domovském Opočně už víc než sto let pojmenován kulturní a společenský dům.
Malostranská beseda
Dalším mým oblíbeným místem je Malostranské náměstí s budovou Malostranské besedy. Copak je možné neblížit se pietně po špičkách tam, kde se roku 1967 prvně hlásilo o své místo na slunci Divadlo Járy Cimrmana?
Čtěte také: Karel Voříšek: Jaká místa mám v Praze rád