Stavovské divadlo.

Stavovské divadlo

Místo mého dětství. Dlouho jsem bydlela v domě přímo naproti. Pamatuji si ještě i natáčení seriálu F. L. Věk v 70. letech. Nejvíc mě upoutal záběr, který zkoušeli filmaři s komparzisty hosté v kočárech a koňských povozech se sjížděli na představení Mozartovy opery Don Giovanni. Jeho hudba je i mou oblíbenou.

 

Klementinum.

Klementinum

Protože sídlíme v Platnéřské ulici, jsme skoro součástí tohoto historického areálu. S Klementinem jsme tak téměř propojeni neviditelnou nití. Jen pohled a myšlenka na tuto oázu vzdělanosti, kterou prošlo tolik generací studentů, mě uchvacuje. A nejen v barokním sále plném knih, s překrásnými freskami a obrovskými glóby, si vždycky uvědomuji, jakou roli hraje v životě člověka vzdělání.

 

Maiselova synagoga.

Maiselova synagoga

Jako dítě jsem trávila čas u svých prarodičů, kteří bydleli v Maiselově ulici hned naproti synagoze. Dědeček s babičkou mě vyzvedávali ze školy a při pohledu z okna jejich bytu jsem se z protější fasády naučila i první římské číslice. Vracím se tam často. A nejen ve vzpomínkách. Nedávno jsem tam byla na koncertě barokní a scénické hudby.

 

Rudolfinum.

Rudolfinum

Budova v mém pražském magickém kulturním trojúhelníku. Dlouhou dobu jsem stálou a pravidelnou návštěvnicí a předplatitelkou. Úchvatné prostory spolu s neméně úchvatnou hudbou mi vždycky dávají pocit neobyčejné krásy. A kontakt s krásou, ať je to umění, příroda nebo půvab člověka vnitřní i vnější má léčivý účinek.

 

Čtěte také: Tereza Vyoralová: Jaká místa mám v Praze ráda