Více než 40 let se věnuje zpěvu v pěveckém sboru Canticorum iubilo. Jak se prolnuly jeho vědecké a umělecké zájmy v pohledu na naše hlavní město? Sám říká, že se pomocí knih Emanuela Pocheho „Prahou krok za krokem" a „Procházky Prahou" seznamoval nejen s těmi nejznámějšími památkami, ale i s dalšími, byť méně známými klenoty pražské architektury.

Židovský hřbitov.

Nový židovský hřbitov na Olšanech

Nostalgická atmosféra, klid k rozjímání, pětadvacet tisíc náhrobků, místo posledního odpočinku Franze Kafky, Oty Pavla, Jiřího Ortena či Arnošta Lustiga. Defilé náhrobních kamenů navržených architekty Kotěrou, Fantou, Štursou a dalšími.

 

Kampus.

Kampus vysokých škol v Dejvicích

Od začátku mého studia na VŠCHT v Praze uplynulo už skoro padesát let a kampus vysokých škol v Dejvicích se od té doby výrazně změnil. Technickou ulici sice stále rámují budovy fakult VŠCHT a ČVUT, srdcem areálu je dnes ale bezesporu elegantní zaoblený čtverec budovy Národní technické knihovny. Dalšími zajímavými přírůstky jsou nová Fakulta architektury ČVUT od Aleny Šrámkové a nedaleká oválná budova „B" Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, které dal ústavní lid název „Květák".

 

Akademie věd.

Okolí budovy Akademie věd

Už osmý rok mám kancelář v krásné budově bývalé Spořitelny české, která dnes patří Akademii věd. Z okna vidím Národní divadlo, Novou scénu i kostel sv. Voršily. Akademii věd patří rovněž sousední secesní palác Pojišťovny Praha od architekta Osvalda Polívky s Divadlem Viola a prodejnou knih našeho nakladatelství Academia. Jsem velmi rád, že k nim nedávno přibyla i obrazová Galerie Kodl. Namísto zcela neinspirativní Krušovické pivnice. Půvabné soužití múz umění a vědy všude, kam se podíváte!

 

Šárecké údolí

Šárecké údolí

Místo neodlučně spjaté s mojí životní partnerkou, manželkou Evou. Bydlela s rodiči hned vedle vodní nádrže Džbán, z níž vytéká Šárecký potok. Dívčí skok, hradiště Dolní Liboc, koupaliště U Veselíka s krásně studenou vodou, Čertův mlýn, tam všude jsme spolu chodili řadu let a dnes tam bereme na procházku naše dva vnuky.

 

Bořivojova ulice.

Bořivojova ulice na Žižkově

Žižkov mě lákal už jako venkovského kluka, zejména po přečtení mé oblíbené knihy Bohatýrská trilogie autorů Rady a Žáka a její části s názvem „Z tajností žižkovského podsvětí". Na Žižkově, konkrétně ve sborovně ZŠ na Olšanském náměstí, zkouší už dlouhá léta náš pěvecký komorní sbor Canticorum iubilo, a stejně dlouho si zdravé jádro sboru rádo dává před začátkem večerní zkoušky něco drobného na zub. Bořivojova ulice s nepřeberným množstvím restauračních zařízení je k tomu ideálním místem.

 

Čtěte také: Pavel Bělobrádek: Jaká místa mám v Praze rád