Šetření ve zmíněném výzkumu se zúčastnilo 21 000 žáků 2. stupně základních škol a středních škol v celém Ústeckém kraji. Je to nejkomplexnější výzkum duševního zdraví a rizikového chování dětí v historii České republiky.
Jak dětem pomoci? Nezisková organizace (NO) Naděje už před časem otevřela centrum pro duševní zdraví dětí v Terezíně, nově k němu přibyla dvě další – v Žatci a v Chomutově.
Smyslem center je pomoci dětem a mladým lidem i jejich rodinám v náročné životní situaci, která je spojená s duševním onemocněním. Nejčastěji kontaktují Naději podle její pracovnice Kateřiny Rathouské rodiče, učitelé, ale volají i samotné děti. V rozhovoru také popsala, s jakými problémy děti přicházejí.
Z výzkumu Ústeckého kraje vyplynulo, že třetina žáků druhého stupně ZŠ a středních škol vykazuje symptomy úzkosti. Kde všude a jakou můžou tyto děti vyhledat pomoc?
Ucelená příručka pomoci bohužel neexistuje. Na některých školách působí psycholog, a školy také představují důležitý zdroj informací pro děti.
Existuje řada oblastí, v nichž může současná mladá generace zažívat problémy:
Co se týče například Chomutovska, nejen pro online prostředí vznikl díky organizaci SOFA v rámci projektu Signály velmi užitečný Přehled chomutovských služeb pro pomoc dětem v krizových situacích.
NO Naděje na severu Čech provozuje centra pro duševní zdraví. V jakých městech mohou rodiče či učitelé centra kontaktovat?
Od roku 2021 nezisková organizace Naděje provozuje centrum duševního zdraví pro děti a mládež v Terezíně, které působí na území celého bývalého okresu Litoměřice.
Psychická odolnost u dětí a jak ji posilovat:
Na začátku letošního roku otevřela Naděje další dvě centra v Chomutově a Žatci s působností v okresech Chomutov a Louny. Pomáháme dětem a dospívajícím od 7 do 18 let. Dospívající od 15 let nás mohou kontaktovat samostatně.
Jaké jsou čekací doby a co vše je s tím spojené?
V novém centru v Chomutově je čekací doba na první konzultaci maximálně 14 dní od prvního kontaktu zájemce o službu prostřednictvím telefonu či e-mailu. Na prvních konzultacích se mapuje situace dítěte, rodiny a jejich potřeby. Není nutné žádné doporučení od lékaře, školy apod. Dítě nemusí mít stanovenou diagnózu.
Sociální služba je poskytována bezplatně. Následně se domlouvá spolupráce s dítětem a rodičem. Pokud je nutná terapeutická podpora, zajišťují ji odborní pracovníci, kteří jsou součástí týmu centra. Naděje navázala i spolupráci s dětskou psychiatričkou přímo v Chomutově. Než se k ní rodiny s dětmi dostanou, centrum je připraví na to, jak bude péče vypadat.
S jakými psychickými problémy dnes děti nejčastěji přicházejí?
Nejčastěji se jedná o obavy dětí, které mohou vyústit v úzkostné stavy, deprese a následně také v sebepoškozování či poruchy příjmu potravy.
Co dalšího je za nárůstem dětských duševních nemocí?
Kromě patologií v rodině (například závislost rodičů, domácí násilí) je tu také tlak na výkon ve společnosti, protektivní výchovný styl, který děti neučí, jak si poradit často i v běžných životních situacích (například přijímací zkoušky), vztahové potíže, špatná komunikace v rodině a nedostatek pozornosti ze strany rodičů, což může být důsledek například pracovní vytíženosti.
Počet případů sebepoškozování u žáků roste:
Dále tu je izolovanost dětí v době pandemie covidu.
Je v ČR dostatek odborníků a zařízení, kde lze v této souvislosti vyhledat pomoc?
Všeobecně je známo, že existuje nedostatek dětských psychiatrů a psychologů. Zároveň se zvyšuje počet odborníků poskytujících terapeutickou pomoc (viz seznamy pojišťoven), a to jak dětem, tak celým rodinám.
Máte nějakou radu pro rodiče, jak rozpoznat, že se u dítěte může rozvíjet duševní porucha?
Dost často se stává, že na potíže, se kterými se dítě potýká, nejdříve upozorní školské zařízení. Rodič může být někdy tím posledním, kdo tyto problémy zaznamená. Je důležité znát své dítě, hovořit s ním a všímat si změn, které v jeho chování nastávají.
Odbornou pomoc ročně potřebují tisíce dětí:
Například když se dítě začne vyhýbat vrstevníkům, nechce jíst u společného stolu, je často unavené, plačtivé, apatické nebo agresivní. Existuje celá řada symptomů, avšak není vždy nutné panikařit. Dítě může procházet některou z přirozených vývojových fází, jako je například puberta.
Výzkumníci zmíněné studie se dětí z Ústeckého kraje ptali na řadu oblastí, o kterých se tuší, že by v nich mohla současná mladá generace zažívat problémy. Patří sem třeba riziko závislosti na technologiích, vztah k alkoholu a návykovým látkám, poruchy příjmu potravy, ale také zkušenosti s depresivním naladěním, úzkostným prožíváním, sebepoškozováním nebo se šikanou a sexuálním obtěžováním na internetu. Prakticky ve všech oblastech se prokázalo, že zkušenosti s podobnými obtížemi se týkají desítek procent mladých lidí v kraji. Výsledky potvrzují obavy odborníků a každodenní zkušenosti pracovníků škol, kteří se s těmito fenomény musí potýkat.
