Děti odkoukají vše, i jak a kdy se zdraví:
Pozdrav je důležitá společenská schopnost, kterou se dítě bezpochyby naučit musí. Podle některých odborníků je ale tlak na zdravení u malých dětí zbytečně velký. „Někdy to vypadá, jako by se dobří rodiče poznali podle toho, že jejich děti pozdraví, poprosí a poděkujou. Neklade se na těch pár slušných slov u dětí až přehnaný důraz?“ ptají se na rodičkovském webu Nevýchova.
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE
Děti se učí napodobováním dospělých
Malé děti se nejsnáze učí nápodobou. Také proto si mohou často zdvořilostní slovíčka jako prosím, děkuji, ahoj a dobrý den plést. Zcela běžné je zaměňování prosím a děkuji. Malé děti totiž ještě nechápou plný význam těchto výrazů. Jejich užívání jenom odhadují na základě zkušeností.
A právě tady podle odborníků také spočívá velký problém se zdravením. Je to matoucí systém.
Nahrává se anketa ...
„Všimli jste si někdy, jak moc jsou ta naše zavedená pravidla spletitá a matoucí? Na malém městě nebo vesnici budeme zdravit skoro každého, ve velkoměstě skoro nikoho. Někdo pozdraví, když vstoupí do výtahu. Někdo ne. V tramvaji nezdraví dneska už nikdo. V čekárně u doktora všichni. A víme, proč vlastně?“ popisují problematiku zdravení na webu Nevýchovy.
Rachel Cedar na webu Huffpost připomíná rodičům, že malé děti mohou mít s navigací sociálními zákoutími problém. „Čím více ho povedete pozitivním, nápomocným a povzbudivým způsobem, tím rychleji se naučí vše dělat sám,“ radí Cedar.
Strašně jsem se styděla zdravit
Tématu nezdravení malých dětí se na svém instagramu věnovala také dětská psycholožka Kamila Ryšánková.
Podle ní je zdravení pro děti složitý a často matoucí koncept. „Dítě klidně už od dvou let může umět všechna zdvořilostní slůvka, ale nemusí ještě několik let rozumět tomu, kdy a proč je má nebo nemá použít,“ vysvětluje Ryšánková. Její příspěvek vyvolal rozporuplné reakce.
„Já si pamatuji, že jsem se jako malá strašně styděla zdravit, a když mě napomenuli, tak ta situace byla pro mě ještě horší. Známé dospělé osoby jsem ale zdravila ráda. Svého syna k tomu nutit nechci,“ svěřuje se k tématu zdravení dětí na instagramu maminka pod přezdívkou Jarka Mayer.
„Tak můj syn a já jsme asi jiní. Já na něj tedy lehce tlak vyvíjím, protože mi přijde, že je slušnost pozdravit,“ popisuje svůj přístup maminka pod přezdívkou holka_od_vedle10.
Proč slušné děti nezdraví:
- Nejasná pravidla – proč zdravím na vesnici a ne ve městě?
- Silné emoce – velká radost, smutek nebo vztek
- Předchází nechtěným situacím – po pozdravu následuje rozhovor
- Nová situace – vstřebává nové podněty
- Stud – dítě je stydlivé a bojí se
- Nepozornost – může být zabrané do svých myšlenek
Pozdrav otevírá dveře
Pozdrav je sociální normou. Pokud se dítě pozdravit nenaučí, může to negativně ovlivnit všechny jeho budoucí sociální interakce. A s nimi také příležitosti k mluvení nebo navazování vztahů.
„Běžně se vyvíjející děti se naučí zdravit v raném věku a tato schopnost je udržována sociálními důsledky, které z pozdravu plynou. Těmi jsou například pozvání ke hře, úsměv,“ shrnují dostupné výzkumy psychologové na webu Research Gate.
S pozdravem ve vyšším věku mohou mít problém děti s opožděným nebo nestandardním vývojem.
Pozdravy trénujte, ale netlačte
„Nezdravení neznamená selhání dítěte ani rodiče,“ upozorňuje psycholožka Ryšánková. Proto doporučuje především jít vzorem. Dítěti ukažte a nabídněte možnosti, jak se přivítat. Ale bez nucení.
„Vím, že někomu to možná vyzní jako že nepovažuji slušnost a zdvořilost za důležité. Opak je pravdou. Zároveň se ale nebojím, že by se to syn nenaučil, když my oba před ním všechny tyto věci běžně děláme,“ uzavírá ve svém příspěvku Kamila Ryšánková.
