Předchozí
1 z 7
Další

Začínal jako kurýr

Rodilý “Brňák” se v logistice pohybuje již od devadesátých let a poslední čtyři roky působí jako je generálním ředitelem přepravní společnosti Direct Parcel Distribution. Ve volném čase se věnuje skialpinismu a s jeho zdravým životním stylem souvisí také Zdroj: Deník / Karolína Marvánková

Vystudoval ekonomiku a řízené strojírenství na Vysokém učení technickém v Brně. Po škole poprvé přičichl k logistice už v devadesátých letech. „Do Československa přišla společnost DHL Express, která tu jako první ze zahraničních firem začala expandovat. Hledali kurýra pro novou brněnskou pobočku.“ V té době Miloš pracoval v jedné velké strojírenské firmě. „Ale tady nabízeli zhruba třikrát vyšší plat a dalším lákadlem bylo, že jsem mohl kurýrní vůz využívat i pro soukromé účely, takže se mi to hodně zalíbilo.“

Po tři měsíce rozvážel, a nedlouho poté se stal vedoucím brněnské pobočky. „Vzpomínám na jednu příhodu ještě z dob, kdy jsem byl kurýrem. Jednoho dne nám volal pán, že bude posílat počítač do Kanady. Když jsem za ním přijel, zjistil jsem, že počítač je stále na stole a zapojený do sítě. Takže jsem mu to všechno vypojil, a protože ani neměl krabice, tak jsem mu to u nás v jednom depu i zabalil,“ vzpomíná se smíchem.


Nový projekt

Rodilý “Brňák” se v logistice pohybuje již od devadesátých let a poslední čtyři roky působí jako je generálním ředitelem přepravní společnosti Direct Parcel Distribution. Ve volném čase se věnuje skialpinismu a s jeho zdravým životním stylem souvisí také Zdroj: Deník / VLP Externista

Poté co již působil v logistických společnostech, se stal v roce 2016 generálním ředitelem v DPD. Ta se aktivně zapojuje do pomoci organizacím jako jsou Světluška, Arkádie a pomáhá seniorům i mládeži. „Já bych nemohl pracovat ve firmě, která by takovýto přístup ke světu ve své DNA neměla. Myslím si, že jako úspěšná firma máme povinnost společnosti něco vracet. A je dobře, že se zapojují i naši zaměstnanci.“ Novinkou je i zaměstnávání hendikepovaných lidí.

„Rozjíždíme nový prodejní kanál, který bude jenom online. Říkáme mu SOHO – small office, home office. Je cílený na ty nejmenší firmy, ke kterým nebude jezdit obchodník. Oslovovat se budou přes email nebo telefon z kanceláří. Minulý měsíc jsme v Brně otevřeli novou kancelář. Zaměstnává 10 jedinců s hendikepem.“ Zaměstnanci jsou exkluzivně nasmlouváni pro společnost DPD, zajišťuje je firma Kolibřík. „Pokud jak firma, tak i oni získají jistotu, že u nás chtějí pracovat, tak je na plný pracovní úvazek převedeme k nám.“


Bezemisní budoucnost

Rodilý “Brňák” se v logistice pohybuje již od devadesátých let a poslední čtyři roky působí jako je generálním ředitelem přepravní společnosti Direct Parcel Distribution. Ve volném čase se věnuje skialpinismu a s jeho zdravým životním stylem souvisí také Zdroj: Deník / Karolína Marvánková
Společnost se ale snaží pomáhat i jinak. „Ekologie a udržitelnost je zásadní součástí našeho podnikání.“ Od roku 2012 má DPD program na kompenzaci uhlíkové stopy. „Všechny emise, které při rozvážení balíků vyprodukujeme měříme. Následně kupujeme emisní povolenky, které investujeme do projektů.

Přes ně se to množství CO2, které jako společnost produkujeme zase offsetuje.“ V DPD nezůstávají jen u toho, společnost má daleko ambicióznější plán. „Do roku 2025 chceme zhruba ve 200 městech Evropy doručovat úplně bezemisně. V České republice to bude v Praze a Ostravě.“ A co si pod plně bezemisním doručováním představit? „Budeme doručovat elektro dodávkami, na elektrokolech a také budeme mít pěší kurýry.“ V testování jsou také drony. „Na ně ale zatím není nachystaná legislativa, postupně se však připravujeme.“


Noční můra

Rodilý “Brňák” se v logistice pohybuje již od devadesátých let a poslední čtyři roky působí jako je generálním ředitelem přepravní společnosti Direct Parcel Distribution. Ve volném čase se věnuje skialpinismu a s jeho zdravým životním stylem souvisí také Zdroj: Deník / Karolína Marvánková
Korona krize se nevyhnula žádnému odvětví. Některému z nich, oproti ostatním, ale v tom dobrém slova smyslu. „Během dvou týdnů krize „vystřelila“ objemy balíků z e-shopů zhruba na úroveň, která bývá kolem Vánoc. Což je zhruba o 60 % oproti standardu.“ Jenže na Vánoční sezónu se přepravní společnost připravuje minimálně tři měsíce dopředu. Shánějí se lidé, domlouvají se kapacity a dopravci si nabírají další kurýry. „Všechno to zajistit na jaře bylo dost hektické, ještě k tomu zaměstnance vybavit rouškami, ochrannými pomůckami a gely. Bylo to náročné, ale zvládli jsme to.

Dost nám také pomohl lockdown. Spousta firem zavřela, průjezdnost ve městech se zlepšila a lidé byli doma, takže úspěšnost doručení na první pokus byla mnohem větší,“ vzpomíná, a i když se v červnu objemy začaly snižovat, nespadly na očekávanou úroveň. „Lidé se naučili nakupovat na e-shopech,“ vysvětluje. Na e-shopech, u kterých je velkým trendem doprava zdarma. „To je pro nás noční můra,“ směje se Miloš. „Skoro každý e-shop ji má a to znamená, že od nás jako od dopravců, vyžadují nejnižší možné ceny, aby ji mohli zaplatit ze své marže.“


Nadšený sportovec

Rodilý “Brňák” se v logistice pohybuje již od devadesátých let a poslední čtyři roky působí jako je generálním ředitelem přepravní společnosti Direct Parcel Distribution. Ve volném čase se věnuje skialpinismu a s jeho zdravým životním stylem souvisí také Zdroj: Deník / VLP Externista

Kromě ředitele je Miloš i nadšeným sportovcem. „Od mala mě baví lyžování, už v pěti letech jsem z něho měl zlomenou nohu,“ přiznává se smíchem. „Do toho jsem do nějakých pětadvaceti hrál fotbal a běhal. Když mi bylo čtyřicet, šel jsem za ortopedem, aby mi doporučil, jaké lepší tenisky si mám koupit. Hodně mě bolely kolena. Ten mi řekl, ať si místo nich koupím kolo.“ O pět let později dostal jako dárek k narozeninám skialpinistický výlet s průvodcem.

„Dlouho jsem po tom toužil a od té doby mě ten skialpinismus baví.“ Před jedenácti lety se Miloš rozhlížel po nějakém víkendovém bytě, aby mohl jezdit na hory. „Zrovna jsem byl na dovolené v Rakousku a zjistil jsem, že ty byty tam stojí stejně, ne-li míň než u nás. Tak jsem si tam jeden koupil.“ Od té doby tam tráví každou dovolenou. Jak sám říká, Miloš není člověk, kterého by nadchlo moře. Hory mu udělají daleko větší radost. „Protože voda je prostě voda,“ směje se.


Veganem z několika důvodů

Rodilý “Brňák” se v logistice pohybuje již od devadesátých let a poslední čtyři roky působí jako je generálním ředitelem přepravní společnosti Direct Parcel Distribution. Ve volném čase se věnuje skialpinismu a s jeho zdravým životním stylem souvisí také Zdroj: Deník / Karolína Marvánková
Ke sportování patří neodmyslitelně i zdravá strava. Miloš byl dva roky vegetariánem, nyní je již osmým rokem vegan. „Nejdřív s tím koketovala manželka, poté i starší dcera. Já jsem to vyzkoušel a zjistil jsem, že mi to dělá dobře. I vzhledem ke sportování, mi po jídle nebylo tak těžko.“ Začal si o tom hledat další informace, četl články a koukat na videa. „Fyzicky jsem se cítil lépe, ale postupně se k tomu přidaly další důvody.

První byl ekologický. Veganská strava má podstatně nižší uhlíkovou stopu, a i v rámci spotřeby vody je výrazně šetrnější než ta živočišná.“ Druhý se týkal etiky. „Zjistil jsem, že k tomu, abych dobře fungoval, nepotřebuji jíst cokoliv, co má tátu a mámu.“ Proto není divu, že jako veganská rodina mají rádi Veggie náplavku. „V Praze je hodně veganských restaurací, ale na takových speciálních akcích je vždy něco extra.“


Milovník zvířat

Rodilý “Brňák” se v logistice pohybuje již od devadesátých let a poslední čtyři roky působí jako je generálním ředitelem přepravní společnosti Direct Parcel Distribution. Ve volném čase se věnuje skialpinismu a s jeho zdravým životním stylem souvisí také Zdroj: Deník / VLP Externista
Malaníkovi společně již několikrát adoptovali chrty. „Původně jsme měli huskyho. Dcera jednoho dne přinesla štěně s tím, že si ho „vydyndala“ na víkend na půjčení domů. Ale pak už u nás zůstal,“ vzpomíná. „Když už mu bylo nějakých patnáct let a bylo vidět, že je starý, přemýšleli jsme, kde si pořídíme nového, až tenhle odejde. V té době byla druhá dcera malá a říkali jsme si, že se chudák malá zblázní, když doma nebude pes. Úplnou náhodou manželka koukala na rozhovor s paní, která vede nadaci Chrti v nouzi.“

Ta zachraňuje chrty hlavně z Irska a Španělska, kde jsou po dosloužení na závodních drahách vyhozeni na ulici. „V útulcích v těch zemích pak nejsou do nekonečna. Mají tam měsíc až tři. A pokud si je nikdo do té doby neadoptuje, utratí je. Nadace Chrti v nouzi to monitoruje, na svých stránkách uvádí, kteří chrti jsou v útulcích, kolik jim je zhruba let a kolik času jim v tom konkrétním útulku zbývá.“ Díky této nadaci si rodina Malaníkova adoptovala už čtyři vysloužilé sportovce.