Čtyřiačtyřicetiletá belgicko-kanadská zpěvačka Lara Fabian má za sebou vyprodaný koncert v pražském Foru Karlín a další vyprodaný koncert ji na stejném místě čeká v pátek.

Zpívala jste písně v mnoha jazycích, který z nich byl nejtěžší?

Upřímně, jedním z nejtěžších byla asi ruština. Je velmi specifická, zní jinak než všechny jazyky, kterými mluvím. A pak také byla velmi těžká mandarínská čínština.

Pokoušela jste se někdy spočítat, kolika jazyky jste už zpívala?

Spočítat by se to určitě dalo. Vedle jazyků, kterými hovořím – angličtina, francouzština, španělština, italština – to byla zmíněná ruština a mandarínská čínština, portugalština, němčina a ještě pár, přes deset jich bude.

Dostala jste se někdy i k češtině?

Zatím jsem to nezkusila, ale mohla by to být velmi příjemná zkušenost.

U naší země chvíli zůstanu. Poprvé jste zde vystoupila v březnu 2012, máte z toho koncertu v secesním Obecním domě nějaké vzpomínky?

V Praze jsem byla několikrát, nejen při příležitosti toho koncertu. I když je naprostá pravda, že ten koncert byl mým největším zážitkem u vás. Místo vypadalo jako katedrála, byl to úžasný prostor. Dopřáli jsme si pak večeři u řeky, prošli jsme se po Karlově mostě a prohlédli si několik krásných budov. Praha je velmi inspirativní město.

Během té procházky po Karlově mostě jste prý našla malý kamínek a přála si ještě jednou se vrátit… Máte ho stále schován pro štěstí?

Ano, mám ho stále a vidíte, splnilo se to. Schovávám si často talismany z míst, které navštěvuji a něco si při tom přeji.

Přijíždíte k nám teď s deskou Le Secret, kterou jste vydala loni. Vyšla několik let poté, co se na trhu objevil výběr vašich největších hitů. Lze Le Secret považovat za začátek něčeho nového?

Ano. Je to nový příběh. Le Secret je příběh o tom, čím procházíme na naší cestě životem. Je to hledání štěstí a radosti a poznání, že tyto dary neleží někde kolem, ale uvnitř nás. Každý uvnitř sebe máme takové malé tajemství, jak být šťastný, když ho nalezneme, může každý náš den být něčím výjimečný. První část nahrávky je velmi temná, je o těch špatných zkušenostech, které prožíváme, druhá je pak o tom, jak se s nimi vyrovnáváme, jak nás posílí a nakonec nacházíme to lepší v nás.

Je pro vás těžší zpívat písně z té první, temnější části?

Vnímám to tak, že nemůže být dobrého bez toho zlého. Vždy si musíte ke svojí zkušenosti něčím projít, život je cesta. A jsem ráda, že mohu s posluchači sdílet obě části.

Zmínila jste, že život je cesta. Co vás na této cestě čeká dál?

Celý podzim a zimu jsem na turné, a pak mám před sebou tři nové nahrávky. Jedna je ve francouzštině, jedna v italštině a další patrně půjde na východ. Budu dál nahrávat písničky a sdělovat svoje pocity v mnoha jazycích, což je mimochodem ohromně obohacující, protože v každém jazyku myslíte trochu jinak, takže každá ta píseň, byť v ní popisujete stejnou emoci, je vlastně trochu jiná.