Najdete ji v nově vybudovaném pavilonu naproti stadionu Sparty a díky multimediálním a prostorovým instalacím, fotografiím či komiksům se přenesete do víru tehdejších událostí. Vstupní novinová stěna s dobovými médii otevírá téma cenzury, multimediální část expozice na více než dvaceti monitorech nabídne srovnání, co se vysílalo v oficiálních cenzurovaných médiích a jaká byla realita.
Chybět nebudou záznamy s výpověďmi a vzpomínkami herců a dalších osobností opozice, jako byli například Eva Holubová, Bára Hrzánová, Petr Pithart, Ondřej Vetchý či Jan Potměšil.
Když nálada houstla
„Expozice vrátí přímo na místo paměti na Letné, kde se odehrály největší veřejné manifestace národní historie, třicet let staré obrazy v multimediálním záběru,“ říká kurátor, autor scénáře výstavy a multimediální části expozice Pavel Štingl. První část přehlídky má podle něj navodit pocit, kdy „atmosféra houstne a my tušíme, že se něco velkého stane“. Tomu dopomáhá i projekce fotografie Jana Šibíka zachycující hradbu štítů těžkooděnců na Národní třídě ze 17. listopadu.
V rámci doprovodného programu je otevřeno téma kultivace mediálního prostoru prostřednictvím sedmi veřejných diskusí. Zúčastní se jich Jacques Rupnik, Michal Prokop, Jan Bumba, Karel Hvížďala, Lída Rakušanová, Magda Vášáryová, Petr Pithart, Michael Žantovský, Fedor Gál, Petra Procházková, Světlana Witowská nebo Tereza Engelová.
Den pádu cenzury
Stěžejním dnem výstavy se stane 25. listopad, kdy bude s podtitulem Den pádu cenzury Česká televize na druhém kanálu vysílat archivní záběry, trezorové filmy a sestřihy diskusí z tohoto programu.
V pavilonu jsou k vidění také dobová periodika, samizdaty a tehdejší zpravodajská technika zapůjčená Českou tiskovou kanceláří. Pro mladší ročníky bude zajímavé vidět, jak se „dělal státní převrat“ bez internetu, sociálních sítí a mobilních telefonů. Dopolední program je určen pro základní a střední školy, kterých se doposud přihlásilo téměř šedesát. Expozice je otevřena do 30. listopadu pro veřejnost denně od 14 do 18 hodin.