Podle komunity takzvaných buskerů má vyhláška na hraní v ulicích Prahy zásadní vliv a mnoho umělců si kvůli ní vystupování raději rozmyslí. „Město je teď smutné. Většina buskerů, kteří tady byli, se přesouvá pryč z Prahy. Když procházím městem, slyším jen reprodukovanou hudbu. Přece nechcete poslouchat jenom hudbu z rádia.

Pouliční umění zvolna mizí 

Živé umění je stokrát lepší," uvedl známý pražský pouliční hudebník Jiří Wehle. Praha přitom byla v minulosti známá poměrně vstřícným přístupem k pouličním muzikantům. „Mezinárodní organizace Busking Project v roce 2013 zpracovala studii, ve které zkoumala stav pouličního umění ve 46 světových městech a přístupy tamních zastupitelstev k buskingu.

Praha se v tomto průzkumu v rámci Evropské unie umístila na třetím místě za Dublinem a Milánem," uvedl Antonín Kopp, který provozuje web pro začínající hudebníky BuskerJam.

Doplnil, že při současném nastavení podmínek se Praha v dalším průzkumu patrně propadne na spodní příčky. Podle člena výboru petice proti vyhlášce o buskingu a zároveň organizátora pouličního festivalu Praha žije hudbou Jana Gregara je trend mizení umělců z ulic během posledních pár měsíců velmi zřetelný. „Týká se to čistokrevných buskerů a také profesionálních muzikantů, kteří se rádi věnují buskingu.

To mě na tom osobně nejvíc mrzí, že tito profesionální hudebníci nezůstanou hrát v ulicích. Zároveň i amatérští umělci, kteří chtějí vystoupit třeba v parku, si to leckdy rozmyslí," vysvětlil s tím, že podmínky vyhlášky splňovala jen čtvrtina hudebníků, kteří na květnovém festivalu Praha žije hudbou vystoupili.

Záleží na libovůli strážníků

Buskerům se nelíbí hlavně obecné formulace ve vyhlášce, které zakazují používat například „dechové nástroje vydávající vysoké tóny". Regulaci jako takovou neodmítají, současná úprava však podle nich umožňuje zakázat hru téměř komukoliv.

„Bicí nástroj je i xylofon, který je tichý. Vysoké tóny, to může být i foukací harmonika. Když policista, který provádí kontrolu, má blbou náladu, tak mě prostě vyhodí a může říct cokoliv," shrnul Wehle. Podle mluvčí městské policie Andrey Zoulové strážníci od začátku března přistihli celkem 46 buskerů, kteří porušovali novelizovanou vyhlášku.

„K porušování vyhlášky dochází nyní prakticky jen ze strany nově příchozích buskerů, cizinců, nebo studentů, kteří si chtějí přivydělat a obsah vyhlášky neznají," sdělila Zoulová s tím, že strážníci porušení vyhlášky trestají spíše mírně a k pokutám přistupují až po opakovaných prohřešcích. Podle buskerů je relativně malé číslo dáno tím, že řada umělců prostě ze strachu hrát nevyrazí. Nebo zamíří do ciziny, kde jsou k pouličním muzikantům vstřícnější.

Zhodnocení vyhlášky až v říjnu

I když zastupitelé jejich návrh odmítli, legislativní výbor nakonec přijal usnesení, podle kterého se bude zhodnocením vyhlášky zabývat v říjnu. Předseda výboru Ondřej Mirovský (SZ) stojí na straně umělců a rád by zmírnění prosadil.

„Přes léto společně navrhneme základní úpravy vyhlášky a o těch musíme přesvědčit většinu zastupitelů," uvedl. Současné znění normy si naopak pochvaluje Praha 1, která se ji pokoušela dlouhá léta prosadit. Podle slov tamního prvního místostarosty Daniela Hodka (ČSSD), který je zároveň od konce dubna pražským radním pro sociální oblast, jsou ohlasy od lidí na první části kladné.

Vyhláška o buskingu:Začala platit letos 1. března.
Hudební produkci omezuje na dobu od 9 do 21 hodin, zakazuje hrát u škol a na řadě vybraných míst v centru města.
Zakazuje elektrické zesilovače, jakékoliv bicí nástroje, „hlasité etnické nástroje" a „dechové nástroje vydávající vysoké tóny".
Žestě mohou hudebníci používat jenom s dusítkem.V liché hodiny je možné hrát jen na levém břehu Vltavy a v sudé na pravém. Hudebníci se tak musí po hodině přesouvat.

Čtěte také: Zastupitelé k petici o pouličním umění žádné usnesení nepřijali