Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výuce dějepisu chybí příběhy a spojení se současností. Měsíc filmu to mění

Střední Čechy, Praha – Koordinátorka projektu Příběhy bezpráví Kateřina Saparová Deníku přiblížila letošní Měsíc filmu na školách, který učitelé využívají k tomu, aby studenty bezprostředně seznámili s moderními dějinami.

12.11.2013
SDÍLEJ:

Také školy z Benešovska se zapojily do projektu Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách.Foto: Ilustarční foto: Zdeněk Plachý

Můžete už letošní ročník a zájem o promítání srovnat s těmi předchozími?

Až do loňského roku počet škol každý rok mírně rostl, vloni to bylo 776 základních a středních škol. Letos se zapojilo již více než 650 škol a očekáváme, že ještě pár jich přibude i během listopadu, nicméně skončíme s o něco nižší číslem. Důvod je hlavně ten, že kromě filmu na DVD nabízíme nově učitelům filmy i na portále jsns.cz, kde je mají k dispozici po celý rok, mohou je streamovat či stáhnout a pustit později. Používají tedy filmy ve výuce celoročně, za což jsme rádi.

Podle jakých kritérií vybíráte filmy?

Hlavním kritériem je silný příběh. Pracujeme s mladým publikem, předáváme jim poměrně náročné téma nedávnou totalitní minulost našeho národa a proto volíme formu, které je jim blízká. Filmy který vybíráme vyprávějí příběhy konkrétních lidí, lidí, kteří nejsou hrdiny ve smysl supermanů, zato měli tu odvahu zachovat se správně. Samozřejmě hraje roli i kvalita zpracování, délka filmu nebo srozumitelnost. U filmů, kde si nejsme jisti, pořádáme zkušební projekce pro žáky a studenty a zjišťujeme jejich reakce.

Kdo shání pamětníky k besedám? Každým rokem jich ubývá, dostanou se do každé školy?

My školám poskytujeme zdarma filmy, ale hosty na besedy si pak hledají sami pedagogové. Ideální je, pokud najdou pamětníka z svého regionu. Jeho vzpomínky, týkající se míst, které žáci znají, pro ně jsou přístupnější a atraktivnější, než kdybychom pamětníky do regionů posílali z Prahy. Navíc, pokud si pamětníka najdou sami žáci či studenti, mají pak k němu bližší vztah. Takový člověk pak často navštěvuje školu opakovaně.

Co na studenty obvykle působí nejsilněji?

Rozhodně je to příběh člověka, kterého vidí před sebou. Film v tomto případě funguje jako odrazový můstek k diskusi. Film dokáže vyvolat v mladých lidech emoce a vzbudit zájem. Mají-li okamžitě po filmu možnost klást otázky někomu, kdo strávil roky v dolech za rozmnožování protikomunistických letáků, nebo za převádění přes hranice, je to pro ně velmi silný okamžik. Pamětník se v tu chvíli pro ně stává hrdinou. A to hrdinou reálným, z masa a kostí, se kterým se mohou ztotožnit. Navíc jim leckdy až ve chvíli besedy dochází, že doba, kdy se u nás popravovali političtí vězni, není zas tak daleká.

Je běžné, že učitelé spolupracují dlouhodobě, využívají průběžně i doplňkových aktivit a podobně?

Velká řada vyučujících se zapojuje do projektu Měsíc filmu na školách rok co rok. Postupně si i přidávají vlastní aktivity, kromě projekce a besedy organizují například projektové dny nebo pořádají exkurze na místa spojená s komunistickým či nacistickým bezprávím. Zároveň roste počet pedagogů, které používají filmy ve výuce i po zbytek roku. Pak si většinou nezvou hosty, ale využívají připravených audiovizuálních lekcí, což je hotový balíček film plus různé aktivity do hodiny který mohou rovnou použít například v hodině dějepisu či občanské výchovy.

Jaký je zájem například o zapůjčení výstav?

Každoročně máme v listopadu více zájemců o putovní výstavy, než můžeme uspokojit. Letos nabízíme školám čtyři výstavy, které celý měsíc kolují v regionech. Během roku je poptávka menší a tak většina škol, které projeví zájem, mají možnost si výstavů zapůjčit.

Jaké hlavní nedostatky má výuka moderních dějin ve školách?

Asi největším problémem je, že výuka velmi často končí druhou světovou válkou a k období komunistického režimu v Československu se vůbec nedostane. To je z velké míry způsobeno již zmiňovanou vytížeností učitelů prostě jim na konci roku již nezbude čas, nebo tím, že jim k tématu chybí učebnice a pomůcky. Ale jsou i učitelé, které se období po druhé světové válce záměrně vyhýbají. Buď se obávají otázek žáků na svoji vlastní minulost, nebo se bojí reakcí rodičů žáků.

Hraje svou roli i způsob výuky?

Druhým, obecnějším problémem je právě způsob, jak je historie žákům předkládána data, čísla, jména. Chybí příběhy, souvislosti a důraz na to, že naše minulost utváří naší současnost.

Povědomí je čím dál horší, ale dokumenty poutají

Střední Čechy – Měsíc filmu ve školách znamená pro studenty šanci nejen vidět dokumenty věnující se moderním dějinám, ale hlavně se přímo setkat s pamětníky, kteří zažili to, co mladší generace zná často jen z učebnic.

Martin Souček ze Střední průmyslové školy stavební a Obchodní akademie Kladno Deníku popsal: „My už se do tohoto projektu zapojujeme několik let a máme s promítáním i následnými besedami skvělé zkušenosti. Studenti oceňují vzácné chvíle setkání s lidmi, kteří něco zažili."

Letos mají ve škole speciálního hosta, historičku z Polska Annu Kalishewskou. Beseda s ní bude následovat po promítání filmu Hitler, Stalin a já, které se koná 26, listopadu. „Anna Kalishewska bude v naší škole působit tři měsíce jako asistentka ve výuce dějepisu a společenských věd. Na hodiny si připravuje zhruba dvacetiminutové prezentace, které jsou navíc v angličtině, takže studenti se navíc ještě zdokonalují v jazyce," vysvětluje Martin Souček.

Na škole už se mezi hosty vystřídali pamětníci holocaustu nebo například otec Jiří Neliba či Stanislav Pavlík, kteří se studenty diskutovali o pronásledování církve za minulého režimu.

Devět let úspěchu

Už od začátku vzniku projektu se zapojila čáslavská Základní škola v Masarykově ulici. Zástupkyně ředitele Jana Vítková potvrdila, že dětem se projekce i besedy líbí. „Film sledují vždy deváťáci. Letos se chystáme objednat film Deset bodů zaměřený na rok 1968," přiblížila zástupkyně ředitele.

I tady zvou vždy pamětníka, byl tu například plukovník Drahoslav Dostál. Učitelé to berou jako jednu z účinných forem vzdělávání, která ve spojení s dalšími aktivitami a materiály pomáhají přiměřeně a zajímavě žákům dějiny vysvětlit. „Nestalo se nám, že by tam byla nějaká nekázeň," dodává Jana Vítková.

Studenti se při diskuzích ptají a konfrontují s tím, o slyší ve škole. Navíc lze získané materiály včetně filmů uplatnit ve výuce po celý rok. „Jsou k dispozici v kabinetu, projektů je hodně, musíme i vybírat ty, které nám pomohou nejlépe naučit danou látku, v posledních deseti letech je nabídka čím dál širší," uzavírá zástupkyně ředitele.

Podle Petra Dostála, jenž na mladoboleslavském gymnáziu Dr. Josefa Pekaře učí dějepis, je povědomí o moderních dějinách čím dál horší. „Dokumenty jsou poutavé, silné příběhy a osobní kontakt způsobují, že děti to vnímají zcela jinak. Byli tu lidé působící v legiích a poté pronásledování režimem. Ti jsou velmi vitální a děti tak vidí vůli prosazovat demokracii," říká Petr Dostál.

Autor: Sandra Bejšáková

12.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předseda Strany zelených Matěj Stropnický.
5

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Ondřej Kolář.

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Politolog Petr Pravda řekl Pražskému deníku: "Oblíbení starostové městských částí mohou stranám přinést dobré výsledky." Už zítra půjdou (nejen) Pražané k volebním urnám a budou volit své poslance. Má smysl v letošních volbách kroužkovat jednotlivé kandidáty? Jak politikům pomáhají v bojích o voliče sociální sítě? 

AKTUALIZOVÁNO

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Silnici mezi Kladenskem u Pavlova a Prahou-západ ochromila hromadná nehoda. Od středečního rána se zde stala řada nehod. 

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

„Vyměníš slámu za ovce?“ I tuto větu můžete tento týden slýchat v Tyršově domě na Újezdě. Nebojte se, nezměnil se ve směnárnu zemědělců ani v blázinec. Koná se tu již 17. ročník festivalu Deskohraní, na kterém si můžete zahrát 501 druhů stolních her a například tak povyměňovat slámu za ovce v oblíbených Osadnících z Katanu.

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení