Společným tématem obou umělců je živočišná říše, kterou autoři systematicky zobrazují od nejútlejšího dětství. Neobyčejně komplexně pojatá výstava, takové muzejní „safari“, v níž se ve zcela nečekaných vztazích potkávají nejen nejrůznější druhy zvířat, ale i stejně pestrý repertoár výtvarných přístupů (dekorativní minimalismus, dětská kresba, fotorealismus a další) s bohatou škálou uměleckých technik (barevný linoryt, smalt, plastiky z petlahví, fotografie, malba, gobelín) stírá hranice mezi volnou a užitnou tvorbou a ukazuje možnosti jejich vzájemného prolínání.

Hned při vstupu do sálu zaujme pozornost obrovský chameleon z dílny Richterové. A právě tak oba umělci působí. Vedeni snahou zmapovat zvířecí mazlíčky i zvířata žijící ve volné přírodě či v zajetí dokonale a realisticky, volí nepřeberné množství technik zpracování a za všech okolností odvádějí výbornou práci. Zatímco Cihlářova zvířátka jsou jako živá (zejména plastiky z papíru, které jsou umístěny v teráriích, nebo ty z obarveného moduritu), Richterové stačí (zejména při práci se zdánlivě „neuměleckými“ petlahvemi) náznak, zkratka.

Zoohrátky

Patrně nejznámějším příkladem uplatnění díla obou autorů ve veřejném prostoru je výtvarná spolupráce se Zoo Praha. Pro zoologickou zahradu vytvořil Michal Cihlář nejen zvířecí ikonky pro snadnou orientaci v prostoru, je zároveň autorem předlohy ke všem suvenýrům, které si návštěvníci mohou v trojské zahradě zakoupit. Richterová je zase autorkou 9,3 metrů dlouhé mozaikové zádlažby chodníku. Nachází se bezprostředně před východem ze zoo a umělkyně na něm věrně zobrazila dvojici krokodýlů.

Při příležitosti výstavy vychází také stejnojmenná publikace v grafické úpravě Michala Cihláře, která představuje na 335 reprodukcích více než 350 zvířat.