Podstatná část fotografovy pozůstalosti zahrnuje profesionální práce, rozsáhlé konvoluty negativů, kontaktních kopií i autorských zvětšenin architektury ze 60. až 80. let, sídlištních celků a samostatných budov.

Mnohé ze soch už neexistují

Autorský archiv obsahuje také dokumentaci soch ve veřejném prostoru, soubor prací Evy Kmentové, Valeriána Karouška, Ladislava Kovaříka, Miloše Zeta, Miloslava Chlupáče, mobilních plastik Jiřího Nováka a dalších sochařů. Jsou zachyceny nedlouho po osazení, mnohé z nich již dnes neexistují. Veřejná plastika z druhé poloviny 20. století je předmětem zájmu badatelů a historiků umění, zejména mladší generace.

Nejpopulárnější Voženílkovou prací se podle pořadatelů výstavy stal prostý snímek Zima v Praze z roku 1960, zachycující lidské hemžení na zasněžené petřínské stráni.

Fotografie předčila realitu 

„Skladbu snímku vždy pečlivě komponoval tak, aby ´socialistická´ architektura, šitá horkou jehlou, vypadala dobře, a tak mnohdy fotografie několikanásobně předčila umolousanou a všední realitu.

Snad tím otec alespoň udělal radost kamarádům architektům, kteří si v době totality a prefabrikace opravdu nemohli dovolit téměř nic," uvedla k fotografiím svého otce architektka Alice Čermáková. Uměleckoprůmys­lovému muzeu, které provozuje také Galerii Josefa Sudka, věnovala soubor Voženílkových fotografií.

Pracoval v ateliéru Josefa Fuchse 

Zdeněk Voženílek se narodil 23. ledna 1929. V mládí hrál amatérsky divadlo, zabýval se výtvarnou tvorbou a toužil se stát kameramanem. Vystudoval ale stavební průmyslovou školu. Vyšší profesionality dosáhl později, v letech 1961 a 1962, při studiích Lidové akademie vědy, techniky a umění, kde se věnoval estetice i technice černobílé fotografie.

Na konci 50. let získal zaměstnání v Pražském projektovém ústavu. Pracoval tam nejprve v ateliéru architekta Josefa Fuchse, spoluautora Veletržního paláce, a poté Richarda Podzemného. Zemřel v Praze v roce 1981 ve věku pouhých 52 let.

Čtěte také: On-line výstava fotografií "Pocta Václavu Havlovi"