V budově muzea na Florenci návštěvníci mohou vidět od středy až do 29. října jeho rané práce ovlivněné válečnou zkušeností, ukázky reprezentující jím založený umělecký směr explosionalismus, techniku aktivní a strukturální grafiky i fotografické experimenty. Vystaveny budou i Boudníkovy umělecké manifesty, samizdaty edice z 50. let a další, ne příliš často vystavované dokumenty.

Významný umělec poválečného abstraktního umění

Vladimír Boudník je významnou osobností českého poválečného abstraktního umění. Jeho život, pohled na umění a tvorba tvoří jednotu, kterou lze těžko najít u jiného českého výtvarníka. Odborníci oceňují jeho inovaci grafických technik, která otevřela novou kapitolu v dějinách umění. Významný byl i jeho vliv na mladé umělce přelomu 50. a 60. let.

Boudník se narodil 17. března 1924 v Praze. V roce 1942 vytváří první známé kresby a akvarely, karikatury učitelů a spolužáků. Během druhé světové války byl totálně nasazen. V březnu a dubnu 1949 vydává první a druhý manifest explosionalismu. Koncem dubna potom začíná s několika spolužáky tvořit na základě asociace v pražských ulicích.

Manifesty explosionalismu

Manifesty explosionalismu rozeslal do všech důležitých kulturních institucí v Praze, do škol a redakcí. Podstatou tohoto směru měla být tvorba na základě myšlenkové asociace, schopnosti vybavovat si z libovolných skvrn podle svých vjemů a životních prožitků konkrétní tvary a obrazy. Jejich přenesením do jiných prostorů a souvislostí pak změnit své vnímání a životní náhledy.

Víc než explosionalismem je ale Boudník znám svou strukturální grafikou, kterou jeho dílo v letech 1957 až 1960 vrcholilo. Při ní na desku, která se otiskuje, vrstvil různé materiály nebo matrice různě deformoval.

Úspěch, kterého dosáhl, ho ale přestával těšit, neboť přišel pozdě - desetiletí abstrakce končilo a moderním se stával pop-art. Boudník trpěl uměleckou krizí i psychickými problémy - jeho tragický skon ale nebyla, jak se traduje, sebevražda. "Pro Boudníka byla především láska pokušením smrti, chtěl prožít oboje, stranguloval se (přiškrtil) a zahynul," napsal historik umění a kritik Jindřich Chalupecký. Vladimír Boudník zemřel 5. prosince 1968.