Výstava Portrét jednoho hudebního festivalu potrvá do 18. června a dnes ji kurátor a účastník festivalu Karel Haloun představil novinářům. Jak uvádí, tehdejší festival pod širým nebem se pořádal pod "dobově pitomým jménem" Festival mladosti a pořádal ho Ladislav Snopko, pozdější slovenský ministr kultury.

V tehdejším Československu to byla událost 

Hráli na něm a na výstavě jsou na obrovských vytištěných snímcích mnozí z hudebníků, které Jaroslav Prokop rád a často zobrazoval - Vladimír Mišík, Marsyas, Vladimír Merta, Vlasta Třešňák, Jaroslav Hutka, Marián Varga nebo i kapela Modus s Marikou Gombitovou.

„V tehdejším Československu to byla velká událost, na níž se sjeli příznivci rockové a folkové hudby z blízka i daleka. Protože je bylo možné stejně výstižně popsat jako tiché i hlasité odpůrce panujícího režimu, bylo s podivem, že se organizátorům vůbec podařilo takovou akci prosadit, byť pod hlavičkou odpudivého Socialistického svazu mládeže," uvedl Haloun.

Festivalu se zúčastnilo asi pět tisíc lidí 

Prokop uvedl, že se s grafickým designérem Halounem seznámil v roce 1975, stejně jako s Mišíkem, když pracoval na obalu jeho první desky s kapelou Etc…"Tím jsem se dostal do okruhu alternativní nebo polopovolené sféry muzikantů. A protože jsem tehdy hledal téma pro diplomovou práci, napadl mě pezinocký festival," řekl Prokop.

Festival se konal v roce 1976 poprvé a zúčastnilo se ho asi 5000 lidí, uskutečnil se i v roce 1977, tedy v době po zveřejnění Charty 77. „Bylo s podivem, že druhý ročník prošel, kdy už tady panovalo šílenství kolem Charty," řekl Haloun. Situace ale byla v jednotlivých republikách trochu odlišná, někteří umělci, kteří v Čechách vystupovat nemohli, na Slovensku hráli, doplnil. Třetí ročník festivalu v roce 1978 ale už úřady zrušily.

Výstava je rozdělena do čtyř okruhů nazvaných Publikum, Muzikanti, Zákulisí a Noc. Monumentální formáty snímků doplňují rukou psané popisky přímo na zdi. Popisky vstupují i přímo do obrazů a usnadňují orientaci při rozpoznávání osob, které se od té doby stačily proslavit, i těch, které sehrály roli dobovou a z dnešního pohledu marginální.