Daisy Mrázková má se svými autorskými knihami v dětské literatuře druhé poloviny 20. století výjimečné postavení. Je tomu tak i proto, že autorka tato díla tvořila v první řadě pro své děti - knihy tak mají silně osobní povahu. Daisy Mrázková otevírala dětem zvláštní svět živých bytostí, lidí a zvířat nadaných schopností vzájemné komunikace, vřelostí a rozumovostí svých vztahů, uvedl kurátor výstavy Jan Rous.

Impulsem pro její tvorbu byli přátelé 

V příbězích Daisy Mrázkové promlouvají skály, oblaka, a vůbec vše, co svět obsahuje. Výjimečné jsou její knihy podle kurátora tím, že mezi bytosti a jevy vtahuje malířka vlastní hodnoty obrazu a kresby, barvy a čáry, které se tak stávají součástí příběhů.
Určujícím impulsem pro její tvorbu byl úzký okruh přátel umělců - Václav Boštík, Jan Křížek, Václav Bartovský, a hlavně pak její muž Jiří Mrázek, který se stal po jejím krátkém studiu Vysoké školy uměleckoprůmyslové během válečných let její celoživotní oporou. Vliv na tvorby Daisy Mrázkové však měly i její anglické kořeny a dětství strávené s knihami říkaček Matky Husy nebo Alenky v říši divů. Výstava v Galerii Villa Pellé se pokouší najít souběh autorčiny ilustrační tvorby s tvorbou volnou - jejími obrazy a kresbami.

Začala vytvářet obrázkové knihy 


Daisy Mrázková se narodila v roce 1923, zemřela v prosinci 2016. Studovala na Uměleckoprůmyslové škole u Antonína Strnadela v letech 1943 a 1944. Jako výtvarnice se účastnila řady výstav. Spolu s manželem byli členy výtvarné skupiny UB 12. Věnovala se olejomalbě, od roku 1962 dětské literatuře a ilustrování knih pro děti, později převažovala v její tvorbě perokresba či kresba barevnými tužkami. Vystavovala od roku 1958. Její první autorská publikace je z roku 1965 Neplač, muchomůrko, kterou si také sama ilustrovala.
Postupem času začalo ubývat slov a Mrázková se stala jednou z prvních autorek, které v českém prostředí vytvářely obrázkové knihy. Její knihy provázejí dětské čtenáře od konce 50. let a třeba kniha Haló Jácíčku se stala ikonou několika generací.