Myšlenku podporovat nemajetné šlechtice podnítil ve své závěti z roku 1710 hrabě Jan Petr Straka z Nedabylic, samotná akademie vznikla později. Sídlo instituce pak bylo postaveno podle projektu architekta Václava Roštlapila v prostorách bývalé jezuitské zahrady v letech 1891 až 1896.

„Budova sloužila jako internát pro studenty a zároveň zde probíhalo vyučování. Mezi vyučované předměty patřil třeba šerm, francouzština, plavání, kreslení, jízda na koni a podobně," řekla autorka výstavy Tereza Pluskalová. Mezi studenty Strakovy akademie patřil například prvorepublikový herec Theodor Pištěk.

Sídlo protektorátní vlády 

Po vypuknutí první světové války sloužila budova jako nemocnice červeného kříže, v meziválečném období v ní fungovaly některé státní instituce. Za okupace se stala sídlem protektorátní vlády, která musela tyto prostory v roce 1942 uvolnit říšskému soudu. Od května 1945 až do rozpadu Československa sloužila pro potřeby československé vlády. Jako sídlo vlády slouží dodnes.

Výstava nazvaná Osudy Strakovy akademie bude přístupná po tři následující víkendy. Poté se přesune na protilehlé Alšovo nábřeží, kde bude až do 25. července, a svou cestu skončí v srpnu a září v Novém Městě nad Metují.

Čtěte také: V Archivu Univerzity Karlovy proběhl mezinárodní den