Pětasedmdesátiletý Rajlich patří k podstatným osobnostem evropského konceptuálního umění konce 60. a 70. let, uvedl kurátor Martin Dostál. Upozornil však, že pro české prostředí má Rajlich dvojí nevýhodu.

Expozice připomíná téměř všechny aspekty jeho tvorby
„Jednak je jeho tvorba výsostně estetická a intelektuální, což klade na diváka své nároky, a jednak rozhodující část svého tvůrčího života prožil v exilu, což pro české prostředí představuje stále problematický element," uvedl.
Zatímco Rajlichova poslední pražská výstava ve Veletržním paláci na přelomu let 2008 a 2009 přinesla 27 velkoformátových obrazů, expozice na Kampě připomíná téměř všechny aspekty umělcovy tvorby.
Byl jedním ze zakladatelů klubu konkretistů
Rajlich se začal prosazovat na české scéně koncem 60 let. Spoluzaložením Klubu konkretistů v roce 1967 deklaroval svůj zájem o přísné geometrické struktury, ke kterým se dostal od svého studia sochařství na pražské akademii.
Klub konkretistů byl sdružením umělců, kteří opustili oblast obrázků a iluzí a vydali se do světa čistých forem. Okouzleni geometrií a industriální technikou se postavili vědomě do protikladu ke strukturální abstrakci předcházejících let. Rajlich byl s Jiřím Hilmarem, Radoslavem Kratinou a teoretikem Arsenem Pohribným jedním ze zakladatelů klubu.

Svou virtuální malbou vyvolává u diváka pocit neurčitých vibrací
Zatímco konkretisté zůstali u struktury, Rajlicha zajímala také textura a rukopisná stopa, která v jistých fázích začala strukturu překrývat. Rajlich je podle teoretiků je však obtížně zařaditelný. Pracuje s barevnou plochou a kontrastem jejích, často nepřesně ukončených obvodů se syrovou strukturou plátna po okrajích obrazu. Svou virtuální malbou vyvolává často u diváka pocit neurčitých vibrací. Podle Dostála výstava přesvědčivě ukáže Rajlichovo místo v kontextu nejradikálnějších uměleckých tendencí své doby.
#clanek|3227041#