Od výstavy se distancuje předseda nástupnické Jazzová sekce – Artforum Karel Srp. V prohlášení mimo jiné píše, že „je zřejmě připravována bývalými příznivci Jazzové sekce, kterým členství zaniklo před 25 lety převážně z důvodu evidování ve spisech vnitřního zpravodajství centrály Státní bezpečnosti, nebo předložením písemného slibu komunistickým úřadům, že se nebudou na práci Jazzové sekce nikdy podílet".

Srp se již loni v září ohradil proti zřízení webu www.jazzova-sekce.cz Tomášem Křivánkem a Vladimírem Kouřilem, o kterém ho podle jeho slov nikdo neinformoval. Upozorňuje, že Křivánek a Kouřil své členství v Jazzové sekci sami zrušili již začátkem roku 1987.

Pořadatelé výstavy se nechtějí se Srpem pouštět do polemik a výstavu označují za „oslavu práce všech jejích členů". „Jeho argumentaci považuju za argumentaci hodnou Rudého práva z roku 1986," řekl Křivánek.

„Ať je Karel (Srp) jakýkoliv, respektujte, že on to odnesl nejvíce," prohlásil na středeční vernisáži na adresu rozhádané Jazzové sekce výtvarník Joska Skalník.

Expozice je ohraničená 30. říjnem 1971, kdy se uskutečnila ustavující konference, a 1. lednem 1988, kdy byl propuštěn poslední z vězněných členů jejího výboru Srp.

Uvěznění ukončilo činnost

Státní bezpečnost (StB) uskutečnila 2. září 1986 razii v bytech sedmi členů Jazzové sekce a zabavila 800 knih a několik set časopisů. Kampaň proti Jazzové sekci, která podporovala alternativní umělecké proudy, vyvrcholila v druhé polovině 80. let stovkami výslechů a soudním procesem. V roce 1986 byli uvězněni členové výboru jazzové sekce Srp, Kouřil, Křivánek, Skalník a Čestmír Huňát, a tím de facto Jazzová sekce ukončila činnost.

Proces vyvolal velkou pozornost a vlnu solidarity v zahraničí. Petici za propuštění vězněných podepsaly desítky známých osobností a umělců. V roce 1991 byli členové výboru Jazzové sekce rehabilitováni. Následnickými organizacemi Jazzové sekce jsou společnost Unijazz, vedená Huňátem a Jazzová sekce – Artforum, která se podle svého předsedy Srpa považuje za přímého následníka Jazzové sekce.

Historii Jazzové sekce provází podezření ze spolupráce některých jejích členů s StB. V roce 2000 Městský soud pro Prahu 1 rozhodl, že Srp byl ve spisech StB neoprávněně evidován jako její spolupracovník. Zkreslování faktů označil Srp za zcela účelové, vedené úmyslem poškodit jeho tehdejší kandidaturu do Senátu.

Podle materiálů Ústavu pro studium totalitních režimů Skalník mnoho let informoval StB o svých schůzkách se zaměstnanci velvyslanectví USA v Česku. Skalník obvinění odmítá.