Vyprodaná Lucerna vzpomínala na Karla Kryla. Celý večer jde do éteru

Na něm minulé úterý vystoupili Tomáš Klus, Aneta Langerová, Michal Hrůza 
s kapelou, Divokej Bill, Markéta se Zuzanou Irglovou a další netající se obdivem k muži, který sice měřil jen 158 centimetrů, ale když nastoupil na pódium, bylo ho všude plno a nesmrtelným se pro mnoho obyvatel Československa stal už ve svých 24 letech, kdy za pomocí rozhlasáka Jiřího Černého vydal u Pantonu svoji prvotinu. Výběr 14 ze čtyř desítek písniček, pojmenovaný podle úvodní Bratříčku, zavírej vrátka.

Jak zní Krylovy skladby 
v podání současné generace? To si na Radiožurnálu můžete poslechnout v úterý 15. dubna od 20 hodin. Český rozhlas přenáší celý vzpomínkový večer, včetně promluv hostů, mezi nimiž byla i vdova po Karlu Krylovi Marlene nebo umělcův dlouholetý spolupracovník z rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček.

Muž, který podpořil vznik koncertu, radní Václav Novotný: Kryl je znovu aktuální

„Dávno mě nic neoslovilo jako tento koncert," říká pražský radní pro kulturu a náměstek primátora Václav Novotný. Koncertu v Lucerně dal osobní záštitu a říká, že pro něho šlo 
o mnohem víc než jen politickou podporu.

Koncert Karla Kryla pro vás prý byl srdeční záležitostí. Čím vás tak oslovil?

Je mi 55 a na Krylovi jsem vyrostl. Samozřejmě, deska Bratříčku, zavírej vrátka vyšla v omezeném počtu a ne každý ji měl, takže jsme si ji nahrávali a nahrávali po kazetách, až ji měl úplně každý. Kvalita byla příšerná, ale to vám bylo jedno. Dlouho jste s tím žil, až to ve vás začalo trochu uvadat, protože najednou jste byl dospělý a začal mít jiné starosti. A pak přišel listopad 1989. A byl tady Koncert pro všechny slušný lidi. Nevím, kdo tehdy dokázal ze dne na den zorganizovat takovou akci ve Sportovní hale chvíli po 17. listopadu. Ale byli tam všichni, které jste do té doby nemohl vidět. A mezi nimi Karel Kryl! Nikdo z nás ho tehdy neviděl živého a najednou tam stál. Malý pán s kytarou na obrovském pódiu a povídá: Nazdar, občani. A já si říkám, že má pravdu. Najednou fakt nejsme soudruzi, ale občani.

Jak se vám tedy líbilo současné pojetí jeho písní v Lucerně?

Bralo mě to za srdce od začátku téměř do konce. Interpreti byli vesměs skvělí. Vždycky jsem věděl, že je někdo, kdo si říká Xindl X, ale přiznám se, že jsem si pod tím nikoho nedokázal představit. Takže mi bylo sympatické, když přišel vousatý chlapík 
s kytarou a hezky civilně zazpíval svoje pojetí Kryla. Líbila se mi Aneta Langerová, písnička Děkuji v podání sester Irglových i Divokej Bill. Kdo se mi naopak hodně nelíbil, byl Tomáš Klus.

To mi vysvětlete.

Měl jsem pocit, že od Kryla chce strhnout pozornost na sebe. Nejen proto, že začínal několikrát. Ale prakticky ve všech písničkách mu odešel text a měl potřebu prezentovat spíše sebe. Kdybych ten pořad stříhal, Kluse bych vystřihnul. Je mi ale jasné, že bych tím popudil polovinu národa, která ho miluje. A naštěstí, politici už tu nejsou od toho, aby říkali, co má kdo poslouchat.

Kryl byl ale hodně kritický 
i k politické garnituře, která přišla po listopadu 1989. Jak jste tehdy jeho slova vnímal?

Když jsem Karla Kryla v 90. letech poslouchal, trochu mě tím popouzel. Říkal jsem si, co se mu pořád nelíbí, máme už přece svobodu. Dnes s odstupem tomu rozumím a vidím, že měl v hodně věcech pravdy. 
A není to jen případ českých novodobých dějin. Vezměme si 
i současné dění na Ukrajině. Krylova slova jsou zde zase aktuální. Koncert na pozadí těchto událostí byl alespoň pro mě i mnohem naléhavější.

Václav Bláha, lídr kapely Divokej Bill, vzpomíná: 
Když zpíval Kryl s Gottem, 
na Václaváku jsem stál taky

Mezi vystupujícími během vzpomínkového večera na Karla Kryla nechyběla úvalská kapela Divokej Bill. Zahrála mimo jiné i skladbu Anděl, kterou si s ní zazpívala celá Lucerna. Lídr „Billů" Václav Bláha má na Kryla i malou osobní vzpomínku.

Proč Divokej Bill a Karel Kryl?

Protože se to pěkně rýmuje. Divokej Bill, Karel Kryl.

Podle čeho jste vybírali písně pro tento večer?

Vybírání bylo to nejdelší, protože jsme potřebovali písně, které jsme schopni zazpívat ve třech až čtyřech lidech, což některé nejdou. Nakonec volba padla na Lásko, Karavanu mraků a Anděla.

Máte nějakou osobní vzpomínku na Karla Kryla?

Hodně nás oslovovala slova „nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají". 
A pak mám tu asi nejosobnější vzpomínku: když jsem s našima jako capart na Václaváku cinkal klíčema.

Letos to od sametové revoluce bude už 25 let. Měl by Karel Kryl stále o čem zpívat?

Je to takovej trochu underground a ten vzal za svý. Ale Kryl byl famózní básník, co by vždycky měl o čem psát.

Zpěvačka Zuzana Irglová po vystoupení přiznala: 
Byla jsem hodně nervózní

Se svojí známější sestrou Markétou zpívala Zuzana Irglová v Lucerně téměř a capella. A jejich vystoupení patřilo k vrcholům večera.

Co se vám vybaví, když se řekne Karel Kryl?

Vždycky se mi vybaví vzpomínky na dětství, protože rodiče doma Karla Kryla hodně pouštěli. Zároveň se mi vybaví smutek z doby, kterou jsem sice nezažila, ale působí na mě hodně šedivě.

Vnímáte mezi svými vrstevníky někoho, kdo by mohl být podobným mluvčím svojí generace, jako byl Karel Kryl?

Nikdo takový mě nenapadá. Doba je hodně jiná, zpívá se spíš o konkrétních věcech než systému a lidi mají tolik názorů, že si lze někoho jako mluvčího generace těžko představit. Asi by to ani nemělo takovou váhu.

Jak vám bylo, když jste se svojí sestrou zpívala před plnou Lucernou?

Jednou jsem už zpívala před zaplněnou Lucernou, když sestra ještě zpívala s The Swell Season. Tehdy to byla písnička Andělská od Zuzany Navarové. Ale i tak jsem byla hodně nervózní. Bála jsem se, abych nic nepokazila, texty Karla Kryla jsou krásně abstraktní, ale také nijak jednoduché.

Michal Hrůza Deníku na koncertu v Lucerně řekl: 
Karel Kryl je pro mě největší písničkář 20. století

Rocker, autor úspěšných hitů pro Anetu Langerovou, která také Lucerně vystoupila, i to je Michal Hrůza.

Co pro vás znamená Karel Kryl?

Myslím, že asi pro všechny české muzikanty je Karel Kryl jednou z největších z hudebních osobností, co u nás kdy byla. Pro mě je to největší písničkář 20. století. Takže možnost vystoupit na takovém koncertu je pro mě velkou ctí. Včera jsme dodělávali a odevzdávali desku, takže jsme na to neměli tolik času a vzali si jenom dvě písničky, ale zaplaťpánbůh za ně.

Během večera jste tedy zahrál písně Srdce a kříž a pak i velmi známou Bratříčku, zavírej vrátka. Proč právě je?

Nečekal jsem, že Bratříček bude ještě volný, ale možná, že si to řekli všichni. Tak jsem to zkusil a povedlo se. Miluju písně jako Král a klaun nebo Morituri te salutant, ale ty už se předělávaly, tak jsem chtěl něco, co třeba ještě nikdo nezkusil… A vybral jsem si Srdce a kříž, což je taky krásná věc.

Vidíte dnes někoho, kdo by aspoň částečně šel ve stopách Karla Kryla?

Při vší úctě ke svým kolegům si myslím, že to nelze. Nejenom kvůli talentu a schopnosti pracovat s textem, ale i kvůli okolnostem, v kterých žil. Byl to vizionář a prorok. Jestli mezi námi nějaký nový Karel Kryl přece jen žije, tak o něm nevíme.

Má vůbec protestsong v dnešním světě význam?

Jak vidíme, ve světě se stále dějí nové a nové věci, které nás nutí přemýšlet, jestli je svoboda samozřejmost, a nebo o ni můžeme přijít. Nikdy nevíme, co přijde zítra. Navíc, společnost má vždycky nějaké nedostatky, a pokud na mě protestsong trefně upozorní, zafunguje vždycky.

Čtěte také: Pieta v Lucerně: z Karla Kryla šel až příliš velký respekt