Třikrát o podobě vztahu muže a ženy, pokaždé jinak autorsky uchopené, pokaždé s jinou pointou zaujaly v první řadě velmi kvalitní intepretací, ale i vyzrálým autorským vedením. V pátečním Imagu (choreografie Lucie Kašiarová) mělo publikum možnost obdivovat proměny křehké tanečnice Soni Ferenčíkové, která během tanečního dialogu s Jaro Ondrušem prošla celou škálou zobrazení vnitřních pocitů i vnějších podob od křehké porcelánové panenky až k šílené „fúrii" a nazpět.

Sobotní program ve Studiu Alta nazvaný Duets pod hlavičkou „altovského" rezidentního souboru ME-SA spojil dvě taneční díla. Karolína Hejnová jako tanečnice v prvním z nich (Possibilities of Dialogue) rozproudila spolu se Sebastianem Belmarem hru na detail v pohybech i gestech a poskytla výjimečně esteticky laděnou podívanou v režijním a light designovém vedení Jana Komárka a Andrey Miltnerové (pohybová spolupráce).

Nadsázka a ironický humor

Třetí duet s názvem Supernaturals prezentovaný Martinou Hajdylou Lacovou a Stano Dobákem naopak stavěl na nadsázce a ironickém humoru. Křehkost nahradila fyzická síla a odhodlání fiktivního heroismu. Tanečníci si ve vzájemném střetu nezůstali nic dlužni a nebáli se jít až na hranice svých možností. Divácky velmi atraktivně zpracované téma obyčejně neobyčejných superhrdinů (režijní a choreografická spolupráce Paľo Šavel) bylo přesně vloženým středníkem víkendu, v němž právě Studio Alta hrálo hlavní roli.

V sobotu večer totiž Studio Alta poprvé oficiálně představilo veřejnosti své rozšířené prostory v holešovických halách číslo 23 a 24. Vedle fungující divadelní scény a malé zkušebny (hala 30 a 31) zde vznikla nová zkušebna, zázemí pro umělce a produkci, bar nebo velmi variabilní klubový prostor vhodný i pro koncerty či party. Potenciál, který se zde nabízí nejen pro taneční divadelní umění je obrovský, stejně jako prostory, které nyní bude Studio Alta spravovat. Nezbývá než držet palce a sdílet nadšení přinášející novou éru v žánru nového divadla.

Zuzana Smugalová