VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Více než sto let navštěvují Pražané biograf, vůbec první otevřel kouzelník

Praha - Nejen množství divadel a koncertních síní je nedílnou součástí kulturní scény v hlavním městě. Už přes sto let chodí obyvatelé Prahy také do kina. V jeho historii se mísí období obrovské popularity, ale i časů totality, kdy byly filmy nástrojem propagandy. Atmosféru potemnělých sálů tradičních kin nyní přibližuje výstava Pražské biografy, která byla v úterý slavnostně zpřístupněna veřejnosti.

7.4.2016
SDÍLEJ:

Pomíjivé kouzlo potemnělých sálů je podtitul výstavy o pražských kinech, která je k vidění v hlavní budově Muzea hlavního města Prahy na Florenci.Foto: DENÍK/Matěj Ludvík

„Výstava má za cíl vyvolávat u návštěvníků především vzpomínky a utřídit jim je. Chceme představit fenomén biografů a ukázat, jak se postupně rozmnožovaly, kde byly umístěny nebo jak se měnila jejich podoba. Snažíme se vše přiblížit pomocí dobových plakátů, fotografií i plánů Prahy," vypráví kurátor expozice Tomáš Dvořák.

Podle jeho názoru rozvoj biografu ve dvacátém století koresponduje stejně jako jinde v Evropě s duchem doby. „Městský život je o práci a následné zábavě, kino bylo dlouhou dobu nejrozšířenější audiovizuální zábavou přístupnou komukoliv," myslí si.

První improvizované biografy vznikaly v hlavním městě už koncem 19. století, kdy se v pohostinstvích a varieté objevovaly putovní kinematografy. Jednalo se o lidovou zábavu pro široké vrstvy, proto byly v Praze nejčastějšími místy promítání tehdejší okrajovější a dělnické části města jako Žižkov nebo Smíchov. Honorace zprvu naopak filmy opovrhovala a dávala přednost divadlu.

Situace se však v předválečném období změnila, když se začala budovat stálá kina, která přilákala i bohaté Pražany. Vůbec první z nich otevřel 15. září 1907 bývalý salónní kouzelník Viktor Ponrepo u Modré štiky v Karově ulici a nazval ho Divadlo živých fotografií. Na něj o dva roky později navázalo kino Orient v Hybernské ulici, Grand Theátre Electrique Elite Na Poříčí a biograf Illusion na Václavském náměstí.

Ve stejném roce bývalý Ponrepův společník Max Kock Na Příkopech vybudoval kino Kosmos a tomuto trendu se přizpůsobila i výstavba paláce Lucerna ve Vodičkově ulici, když místo plánovaného divadla vznikl na poslední chvíli kinosál fungující dodnes. Zájem o promítání filmů byl tak obrovský, že ještě na konci roku 1909 pravidelně fungovalo 13 stálých biografů, které ovládali takzvaní kinobaroni.

Nový fenomén premiérových kin

Počty kin pak pochopitelně rostly i s rozvojem světového a československého filmu.

„V období první republiky už bylo velmi prestižní jít na premiéru filmu. Samotná kina se začala architektonicky stavět jako divadla. Šlo o velké prostory, kde nechyběly kuřárny ani šatny. Z potemnělých sálů na okraji Žižkova, kde dělníci při projekci často seděli i na zemi, se kinematografie etablovala do velkých sálů na Václavském náměstí: do Alfy, Lucerny nebo do Blaníku," říká historik a spoluautor výstavy Pražské biografy Jan Rousek.

S tím souvisel i nový fenomén premiérových kin. „ Tato skupina měla nárok uvádět největší hity okamžitě, pak byla i kina prvních repríz a následně to šlo až k lidovým biografům, kam se filmy dostaly se značným zpožděním. Cena vstupenek také klesala podle významu kina," vysvětluje Tomáš Dvořák.

Rozvoj biografů celé minulé století výrazně ovlivňovala i aktuální politická situace. Stát ve filmu viděl nástroj vlastní prezentace, v obdobích totality pak veřejné projekce dokonce využíval pro propagandu.

„Téměř od začátku byly tlaky na ovládnutí kin, na což si různá ministerstva dělala nároky. Stát dal ale licence na jejich provozování do rukou spolků, jako byl například Sokol. Kinobaroni tak budovy kin prodali, nebo vytvořili pololegální dohody s jednotlivými organizacemi, aby měli stále z filmů zisky," řekl Rousek.

Propaganda pak byla citelná především za německé okupace v době druhé světové války, kdy před každým filmem běžely propagandistické týdeníky se zprávami z fronty. Tehdy návštěvnost klesala.

Znárodnění filmového průmyslu

Největší zlom ve vlastnické struktuře však nastal až po skončení války, kdy byl v roce 1945 celý filmový průmysl znárodněn. V roce 1957 pak kina přešla ze státu na obce a v metropoli je spravoval Filmový podnik hlavního města Prahy, který zůstal zachován i po listopadové revoluci.

Mezi lety 1993 a 1996 byl podnik privatizován a pokračoval jako příspěvková organizace magistrátu. V té době byl však už výrazně redukován, řada kin totiž byla vrácena v restitucích, nebo byla zavřena z důvodu špatného technického stavu a slabé výdělečnosti. Z původního počtu tak zůstala v provozu jen desítka kin. Činnost Filmového podniku byla definitivně ukončena roku 2001.

O klesající návštěvnost kin se v devadesátých letech postaralo rozšiřování televizních programů, rozmach prodeje videopřehrávačů, ale také výrazné zdražování vstupného.

Strmý pád před dvaceti lety zastavil až nástup multikin, které nabídly ve více sálech pod jednou střechou filmovou podívanou i tisícovce diváků. Prvním takovým případem bylo Multikino Galaxie na pražských Hájích. Rozmach multiplexů na přelomu století urychlilo i jejich budování ve velkých nákupních centrech na okrajích Prahy. Nezbytnou součástí projekce se stala nejmodernější technika, pohodlné sedačky i bohaté občerstvení.

Přesto klasickým biografům úplně neodzvonilo. Na jejich popularitu dnes navazuje kino Světozor, Aero, Bio Oko, Atlas, Ponrepo, Mat nebo Lucerna. Zejména v posledních letech obliba takzvaných artových kin opět roste a boduje u řady mladých diváků.

Jedinečný plakát s Landovským

Nejvyššího počtu kin dosáhla Praha před druhou světovou válkou, jejichž počet se pohyboval kolem 120, Filmový podnik jich v šedesátých letech spravoval šedesátku. Dnes je na území hlavního města deset multikin a patnáctka klasických kin. V posledních letech v Praze stoupá také popularita letních kin.

Pro výstavu Pražské biografy, která je až do února příštího roku k vidění v budově muzea na Florenci, byly použity dokumenty a fotografie z Muzea a Archivu hlavního města Prahy i České tiskové kanceláře. Národní technické muzeum zapůjčilo historické promítací přístroje a některé předměty včetně promítačky z modřanského biografu pak pochází i ze soukromých sbírek.

Výstavu doprovází i celá řada plakátů. „Jedinečný je zejména ten k filmu Psí dostihy, který nám zapůjčil přímo jeho tvůrce a režisér Bernard Šafařík. Hlavní roli hrál Pavel Landovský a samotný plakát se používal i před první projekcí v Praze roku 1990," prozrazuje jednu ze zajímavostí kurátor Tomáš Dvořák.

Čtěte také: Pražské kino Pilotů po rekonstrukci opět hraje

Autor: Matěj Ludvík

7.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Libeňský most.
AKTUALIZOVÁNO
4 34

Libeňský most půjde k zemi. Jeho zbourání podpořili pražští radní

V lesoparku Letňany vznikly nové singtrailové trasy
16

V Letňanech vznikly trasy pro singtrailovou cyklistiku. Stály Prahu 3,9 milionu

Vyfoťte pražskou přírodu a ukažte ji světu. Začíná projekt City Nature Challenge

Fotíte rádi zvířata či rostliny? Díky projektu City Nature Challenge 2018 máte jedinečnou příležitost ukázat celému světu unikátní pražskou přírodu. Stačí si jen nainstalovat mobilní aplikaci. Akce se zúčastní celkem 68 měst z různých koutů planety, která budou bojovat o největší počet fotografií.

Očkujte se proti encefalitidě i meningitidě, radí lékaři

Nemocných klíšťovou encefalitidou přibývá v Praze nejvíc z českých krajů. Češi podle lékařů stále podceňují očkování jako nejlepší prevenci. 

Potyčka v Zemanově štábu byla přestupkem, vyhodnotila policie

Potyčku, která se v lednu tohoto roku odehrála v pražském Top Hotelu po prezidentských volbách, vyhodnotila policie jako přestupek proti občanskému soužití. Věc bude řešit správní úřad v Praze 4. Výjimkou je počínání podnikatele Karla Slezáka, který v únoru zemřel a policie jeho případ odložila. V pondělí o tom informovala média policejní mluvčí Andrea Zoulová.

Debakl Komety, bitva u Veveří a mladí virtuosové z Trutnova: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 14. až 15. dubna 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT