Přes čtyři tuny těžká a 22,5 metrů dlouhá kostra velryby, tedy přesněji řečeno plejtváka myšoka, byla v muzeu poprvé odhalena 28. listopadu roku 1888. Dodnes je obdivována malými i velkými návštěvníky. Kompletní kostra plejtváka je ale opravdu raritní a málokteré muzeum na světě, navíc suchozemského státu, ji má ve svých sbírkách.

Historie pražské velryby začala v listopadu roku 1885, kdy bylo její uhynulé tělo vyvrženo na pobřeží ostrova Lyngoy nedaleko Bergenu v jihozápadním Norsku. Místní velrybářská společnost mršinu samice plejtváka okamžitě využila obvyklým způsobem, kompletní rozloženou kostru nabídla evropským muzeím. Jakmile se to dozvěděl Antonín Frič, tehdejší přednosta zoologických a paleontologických sbírek Národního muzea, rozhodl se výjimečný exponát získat. Potřebný obnos 2500 zlatých byl shromážděn pomocí sbírky mezi významnými pražskými měšťany a tak byla rozložená kostra v létě roku 1887 převezena do Prahy.

Před instalací bylo nutné kostru odmastit. Kvůli obrovským rozměrům jednotlivých kostí byla využita Ringhofferova továrna na Smíchově. Kosti se odmašťovaly parou a zápach, který se při tom linul celým Smíchovem, byl prý nesnesitelný. Vyvolal protest obyvatel a ohrozil i vlastní chod továrny. Možná i proto nebylo odmaštění kostí dokonalé a ještě několik desítek let poté, při letních vedrech, odkapával z kostí tuk na podlahu muzea.

Samotná montáž kostry trvala přes rok. Zpočátku byla vystavena v tehdejším Náprstkově průmyslovém muzeu na Betlémském náměstí, do hlavní budovy Národního muzea byla instalována v letech 1892 – 1893. Kostra stála nejprve na železné konstrukci, po rekonstrukci zoologické expozice na konci šedesátých let minulého století byla zavěšena ke stropu sálu, kde ji návštěvníci muzea obdivují dodnes. Další stěhování čeká velrybu v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Národního muzea v roce 2011.