Sopranistka Dagmar Rosíková se narodila 4. října 1925 v Ostravě. Už jako dítě se věnovala zpěvu a klavíru, avšak po vážném zranění ruky musela sen o dráze klavíristky opustit. Po válce začala souběžně studovat hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zpěv na konzervatoři. Krátce před dokončením studia byla z fakulty z politických důvodů vyloučena a titul doktorky filozofie jí byl udělen až po roce 1989.

První profesionální angažmá v Kladně 

Dagmar Rosíková vytvořila na divadelním jevišti 105 rolí ve 23 operách a 60 operetách a muzikálech. Na koncertech zpívala v 61 operách, kantátách, duchovních a jiných vokálních skladbách. V Supraphonu natočila tři desky, v rozhlase dvě opery a 17 operet. Kromě zájezdů s Pražskou zpěvohrou a s divadly v Kladně a Karlíně hostovala často v Teplicích a dále ve Francii, Rumunsku, Německu a Rakousku.
První stálé profesionální angažmá získala Rosíková v Městském oblastním divadle v Kladně v roce 1953. O dva roky později přešla do Karlína, kde odehrála desítky rolí v operetách a muzikálech (Hraběnka Marica, Země úsměvů, Hello, Dolly, Rose Marie).

Poslední rozloučení 16. ledna 

Často také koncertovala a zpívala v rozhlase. Od počátku 50. let se věnovala interpretaci klasické chrámové hudby v kostelech, což jí ale především v době komunismu přinášelo problémy. Karlínské divadlo opustila až v roce 2002.
Poslední rozloučení se zesnulou se uskuteční 16. ledna ve 13:00 v kostele svatého Matěje v Praze 6. Po zádušní mši bude následovat uložení do rodinného hrobu.