Svatava Simonová, rozená Rumlová, se narodila 25. ledna 1935 v Pěnčíně v rodině významného moravského loutkářského rodu, který až do zákazu ze strany komunistických úřadů roku 1953 provozoval kočovné divadlo. Pod vlivem rodinného prostředí se přihlásila ke studiu na pražské DAMU, kde vystudovala obor loutkoherecké režie.

Spolupracovala s manželem 

Ovlivnili ji tvůrci jako Mikuláš Medek, Jan Švankmajer, Milan Nápravník nebo Vratislav Effenberger. Počátky její tvorby pro Československou televizi byly v 60. letech minulého století spjaty právě s loutkovými inscenacemi.

V průběhu 70. let 20. století postupně přecházela k režii klasických hraných pohádkových inscenací. V jejich rámci spolupracovala se svým manželem hudebním skladatelem Ladislavem Simonem, který byl autorem mnoha scénických hudeb k jejím inscenacím.

Věnovala se literární tvorbě 

Jejich spolupráce se však neodehrávala pouze na poli televizní tvorby. Simonová byla spoluautorkou většiny libret hudebně scénických děl Ladislava Simona, z nichž nejvýznamnější je tvůrčí podíl na libretu baletního díla Jennifer, aneb kde končí právo člověka, které bylo uváděno po čtyři sezóny na scéně Národního divadla (ND) v Praze, a to i v rámci slavnostního shromáždění umělců v historické budově ND ve dnech listopadových událostí roku 1989.

Po ukončení aktivní režisérské spolupráce s Českou televizí v roce 2002 se věnovala literární a výtvarné tvorbě. V roce 2012 se objevila její literární prvotina Čas hledání vší, která zavádí čtenáře do 40. let 20. století do prostředí kočovné loutkoherecké společnosti.