Základními inspiračními zdroji jsou klíčový román české literatury Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška a protiválečný opus rakouského spisovatele Karla Krause Poslední chvíle lidstva. Stejná událost viděná ze dvou naprosto odlišných úhlů. Jak se promění v rukách mága moderního divadla, Američana Roberta Wilsona? Odpoví premiéra, která se uskuteční už ve středu 30. dubna na jevišti pražského Stavovského divadla.

„Mělo by to být děsivé i směšné. První světová válka byla tragická událost. Abyste mohli hrát jakoukoliv velkou tragédii, potřebujete komediální herce. Vezměte si Shakespearova Krále Leara. Když ho hrajete jen navážno, nikdy nedosáhnete takového účinku, jako když se vám podaří diváky při králově umírání taky rozesmát. Takže z tohoto hlediska je to skvělá válka," řekl režisér Robert Wilson.

Jisté je, že zásadní roli budou hrát scénické obrazy spíše než dramatické situace a výrazná hudba, jak je pro Roberta Wilsona typické. Ke spolupráci si vybral skladatele a libretistu Aleše Březinu a dramaturgyni činohry Národního divadla Martu Ljubkovou. Na základě libreta a scénáře spolu se svým mezinárodním týmem vytváří vlastní variaci na obě velká díla světové literatury. Hlavními hybateli děje jsou Optimista a Pesimista, za dozoru věčného Času.

Jednotlivé postavy hrají Soňa Červená, Pavla Beretová, Taťjana Medvecká, Eva Salzmannová, Vladimír Javorský, Václav Postránecký, Enikö Eszenyi z maďarského divadla Vígszínház, člen Slovenského národního divadla Ján Koleník a další skvělí herci.

Jedinečné spojení

„Více než před dvěma lety jsme se v Národním divadle začali zabývat myšlenkou vytvořit projekt připomínající stoleté výročí první světové války. A mne hned napadlo - ano, to musí být Karl Kraus. Pak se do toho zapletl, jak jinak, náš nepostradatelný Jaroslav Hašek. Velice jsme stáli o to, aby se režie 1914 ujal Robert Wilson, protože kdyby tuto věc režíroval Evropan, vždycky bude ovlivněn sentimentem; ale  Bob Wilson z dalekého Texasu, to je přesně ten odstup a přístup, který potřebujeme. Spojení Hašek-Kraus-Wilson je jedinečné. Velké poděkování patří nadačnímu fondu Bohemian Heritage Fund, že nám uvěřili a pomohli Národnímu divadlu, aby se náš sen stal skutkem," zavzpomínala na zrod inscenace 1914 Soňa Červená.

„Já hraju Čas. Čas je zrovna taková spravedlnost jako smrt, nemá smysl nad ním lomit rukama," dodává umělkyně.

Inscenace 1914 je uváděna v rámci programu Rok české hudby. Vzniká v koprodukci Národního divadla, Slovenského národního divadla, divadla Vígszínház z Budapešti, s podporou Ministerstva kultury ČR a zmíněného nadačního fondu Bohemian Heritage Fund.

Mezinárodní projekt

„Hlavní událostí našeho dubnového programu - a myslím, že nejen dubnového - je premiéra projektu 1914. Napíše-li se o představení, že je očekávanou událostí sezony, je to trochu nebezpečné konstatování. Zatím nikdo neví, jaký bude výsledek a zda dostojí velkým očekáváním. Nicméně v tomto případě se dá mnohé říci dopředu: spolupráce s budapešťským divadlem Vígszínház a se Slovenským národním divadlem činí z projektu podnik skutečně mezinárodní.

Jméno režiséra je nepochybnou zárukou kvality, a zejména téma stoletého výročí od rozpoutání Velké války, které jsme se posléze naučili říkat První světová… To vše jsou důvody, proč premiéru, která se odehraje 30. dubna, lze označit bez nadsázky za světovou," konstatoval Michal Dočekal, umělecký šéf činohry Národního divadla.

Kromě Prahy bude inscenace 1914 uvedena v Bratislavě, Budapešti, v Linci, na festivalu v Karlsruhe a v roce 2015 v Portugalsku.

Exkluzivní díl z cyklu Divadlo žije!

Průběh náročných příprav projektu přiblíží časosběrný dokument, který 13. května ve 22.15 hod. odvysílá program ČT art - jako exkluzivní díl z cyklu Divadlo žije! Zlomový rok 1914 připomene Národní divadlo i sérií dalších akcí. Připraven je například cyklus besed na Nové scéně ND na téma politická, společenská a umělecká situace na počátku první světové války i během ní se zásadním přesahem do současnosti.

Na závěr sezony, přesně v den stoletého výročí, je v plánu happeningová rekonstrukce atentátu na Františka Ferdinanda na piazzetě Národního divadla.