To mimo jiné vyplynulo z diskusního panelu „Festivalová abeceda pro začátečníky i pokročilé“, konaného v rámci víkendového festivalu Nouvelle Prague 2014 ve smíchovském pivovaru.

Česko i samotná Praha má největší festivalový boom za sebou. Přesto se najde hodně nadšenců, kteří by rádi nabídli něco, co by „vyplnilo mezeru na trhu.“ Obstojí, neobstojí? Vydělají, nebo finančně vykrvácí?

V sobotu jim nejen na tyto otázky odpovídal například jeden z organizátorů největšího letního hudebního festivalu v Evropě Glastonbury Malcolm Haynes, nebo Zlata Holušová, stojící za jedním z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších domácích festivalů Colours of Ostrava. Do diskuse přispěl i jeden z nejvlivnějších mužů v branži v rámci východní Evropy Dan Panaitescu, pořadatel maďarského Szigetu, či akce Balaton Sound.

Alternativa u nás zatím funguje

Podle Hanese jsou Čechy unikátním prostorem pro pořádání tak zvaných alternativních festivalů, tedy hudebních přehlídek méně známých interpretů, kteří ještě jsou ochotni vystupovat zdarma a pro radost. „V západní Evropě už by nic takového asi nefungovalo. Publikum je tam jiné, v tomto ohledu i méně otevřené," míní.

Festivaloví návštěvníci v Čechách jsou podle něj hodně nakloněni alternativě. Důkazem je prý třeba pražský festival United Islands, případně stále úspěšnější Povaleč, pořádaný uprostřed léta na rozhraní Karlovarského a Ústeckého kraje v areálu zámku Valeč, kde je vstup zcela zdarma, respektive dobrovolný.

„Je třeba si nejprve položit otázku. Chci pořádat komerční akci, nebo mám dostatek sponzorů a lidí ochotných vystupovat takřka zadarmo? Nejde mi čistě o byznys? Podle toho pak směřují další kroky v otázce celkového designu a propagace festivalu,“ zaznělo v diskusním panelu.

Reklama „lítá“ skoro zadarmo

„Když startuje nějaký nový festival, je důležité dostat informaci o něm, nejlépe v grafické podobě, minimálně čtyři měsíce v předstihu mezi lidi. Dnes to jde takřka zadarmo, prostřednictvím sociálních sítí. Stačí vypustit sem banner a účastníci sítě si budou informaci předávat sami. Samozřejmě – velice důležité je vytvořit přehledné a stylové webové stránky s informačním servisem a třeba i s bonusy. Například s krátkými hudebními ukázkami, fotkami a podobně. Je ovšem třeba si hlídat záda před porušením autorského zákona. V souvislosti s tím je také dobré poradit se s právníkem o tom, zda je na místě vyřešit předem situaci s se skupinami, zabývajícími se ochranou autorských práv, v případě České republiky s Ochranným svazem autorským,“ podotkli diskutující.

Varovali před případnými vysokými nedoplatky. Ovšem pořadatelé menších, alternativních festivalů, kde vystupují výhradně interpreti bez registrace u Ochranného svazu autorského, nemusejí mít obavy. Pokud v rámci jejich festivalu hraje interpret živě svoje vlastní písně a není registrován, není potřeba uzavírat licenční smlouvu.

Komunikace s takzvaným „bookingem"

„Když jde o pořádání nějakého lokálnějšího festivalu, je ideální, když se jeho organizace točí kolem nějakého místního hudebního klubu, kde alespoň některý ze zamýšlených interpretů vystupoval. Tehdy se dá jednat přímo s ním a je tak možno vyhnout se „bookingovým“ agenturám. To je ale spíš výjimka. „Komunikace s takzvaným „bookingem“ je většinou naopak základem úspěchu. A to i v případě, že kapely hrají pouze za cesťák a za občerstvení,“ mínila většina panelistů.

„Podstatné je mít dobré vztahy s představiteli města, nebo kraje, kde se festival koná. Je možné ušetřit hodně peněz za pronájmy pozemků i za propagaci. Politici jsou zpravidla samolibí a některým může stačit, když se objeví na pódiu při zahájení akce. Pokud by ale požadovali protislužbou nějakou vlastní propagaci, tak tam už by měla být hranice, za kterou nelze zajít. Z festivalu se nesmí stát přehlídka politických názorů. To mladé lidi, zvlášť v Čechách, příliš netáhne,“ upozornili diskutující.

Čtěte také: Please the trees vystoupili na festivalu Nouvelle Prague