VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Uloupené sbírky umění už není komu vracet

Praha - I dnes můžeme v českých muzeích vidět díla, která před válkou patřila Židům. K navrácení potomkům původních majitelů až na výjimky nedochází.

20.5.2017
SDÍLEJ:

Výstava Uloupené umění v Nostickém paláci.Foto: Archiv VLP / Šťastný Vladimír

Holokaust nebyl jen největší masovou vraždou, ale také největší masovou loupeží v dějinách lidstva. Židé deportovaní do koncentračních táborů a i ti, kterým se šťastnou náhodou podařilo přežít, po sobě zanechali neuvěřitelné množství předmětů a děl často vzácné hodnoty. Většina z nich se ztratila v soukromých sbírkách.

Muzeím některé předměty darovali sami Židé

Existují ale i takové, které našly místo ve veřejných institucích. Galerie a muzea přitom často prezentují vystavené kousky, které patřívaly židovským sběratelům, s čistým svědomím. Darovali jim je totiž sami Židé. Ještě v roce 1939 bylo možné za tuto cenu odcestovat do Anglie nebo USA a tím si i zachránit život. Je ale patrné, že přinejmenším z etického hlediska jsou tyto dary velmi sporné.

Takto se vykoupila například Hedvika Schicková, která po svém muži majetném bankéři zdědila největší soukromou kolekci skla na území republiky. Sedmašedesát kousků z této sbírky tehdy „darovala" Uměleckoprůmyslovému muzeu.

Židovské sbírky jsou i v menších muzeích 

Zmíněné muzeum patří s spolu s Národní galerií, v níž Židé zanechali často i velmi vzácné kousky jako třeba obrazy Františka Kupky nebo díla francouzských mistrů, k těm známějším případům, kde lze židovské sbírky vidět.

Méně patrné je tu u regionálních muzeí. Od roku 2000 se vyhledáváním uměleckých předmětů, které vlastnili Židé, zabývá Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. Snahou centra také je, aby předměty byly v muzeích alespoň označeny štítky se jmény původních majitelů. „Muzejní pracovníci často při dohledávání majetku a jeho identifikaci nemají potřebné znalosti a zkušenosti.

Ne všechny instituce jsou k centru vstřícné 

Narazí třeba na to, že na zadních stranách exponátů jsou transportní čísla, ale dlouho se bádá nad tím, co to vlastně je, že to číslo může znamenat jednu konkrétní osobu," říká ředitelka centra Helena Krejčová.

Zároveň připouští, že ne všechny instituce jsou k centru vstřícné, někdy se bojí, že o své exponáty přijdou. Obavy podle ní mohou vést až tak daleko, že instituce odstraní z předmětu štítky dokládající jeho původ. O takovém konkrétním případu ale neví, zjistit se to totiž prakticky nedá.

Vracet není komu

Osudy uměleckých děl, která se centru podařilo za svou sedmnáctiletou historii vypátrat, přibližuje ve výstavě Uloupené umění, která v těchto dnech probíhá v Nostickém paláci. V ní jsou zachyceny i příběhy konkrétních židovských rodin, které vzácné umělecké sbírky vlastnily. Činnost centra totiž nekončí nalezením díla, ale pokračuje jeho identifikací, nalezením původního majitele a posléze i možného dědice.

Příběhy se šťastným koncem v centru ale často nezažívají. Restituovat ze zákona totiž mohou pouze příbuzní v přímé linii, kam nepatří ani bratr, sestra anebo další příbuzní. Nacisti navíc často vyvraždili celé rodiny. Přesto není Centrum úplně bez úspěchu. V roce 2006 došlo díky jeho aktivitě k navrácení cenné sbírky stříbra, která se nacházela ve správě Moravské galerie v Brně, dědicům jejího původního vlastníka, Siegfrieda Blumenthala.

Uloupené dědictví. Infografika.

Autor: Andrea Karlíková

20.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Terénní pracovnice bezdomovcům nosí jídlo i oblečení
11

Terénní pracovnice denně pomáhají lidem bez domova. Nacházejí i mrtvé

Videosouhrn Deníku – 9.–10. prosince 2017

Kohák se klouzal a farář žehnal raketám: Prohlédněte si nejlepší videa víkendu

Lidé budou psát dopisy na podporu nespravedlivě pronásledovaných

Organizace Amnesty International (AI) dnes v pražském Centru současného umění DOX zahájí další ročník maratonu psaní dopisů na podporu nespravedlivě vězněným a pronásledovaným. V Česku se akce koná už podvanácté. Smyslem kampaně je vytvořit tlak na vlády a jiné autority, které mohou situaci řešit. Maraton začíná symbolicky 10. prosince, kdy se po celém světě připomíná Den lidských práv, potrvá do 18. prosince.

Kateřina Peštová: Zastupitelkou jsem se stala až po přepočtení hlasů

/ROZHOVOR/ Pražský deník našel zastupitelku v Praze 10, která má podobnou zkušenost jako středočeský poslanec Martin Kupka (ODS), který získal svůj mandát až po přepočtení volebních lístků Ústavním soudem. Zastupitelka Kateřina Peštová (ČSSD) se v roce 2006 nedostala do zastupitelstva Městské části Praha 10 jen o pár hlasů. Po přepočtení hlasů mandát nakonec získala

Tak trochu drahé parkování v areálu nemocnic. Na Bulovce i šest stovek za den

Parkování v areálu pražských nemocnic může vyjít hodně draze. Během dne, kdy nemocní podstupují nezbytná vyšetření, je či jejich blízké může parkování vyjít i na částku přesahující 600 korun. Nemocnice přitom argumentují tím, že vysoká cena má zabránit tomu, aby se z nemocnic stala parkoviště, které by využívali např. mimopražští řidiči. V pátek o tom jako první informoval server Echo24.

Pražští záchranáři chtějí otevřít pět nových výjezdových základen. Do roku 2020

Pražská zdravotnická záchranná služba chce do roku 2020 otevřít až pět nových výjezdových základen, kvůli zhoršené průjezdnosti v některých částech metropole. Sanitky v současné době vyjíždějí  k případům z dvaceti míst. V pátek o tom informovala tisková mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová. Pražská záchranná služba v těchto dnech slaví 160 let od založení.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT