Zbytky kamenného mostu s mostními oblouky ze 16. století byly objeveny při rekonstrukci komunikace u Staré Boleslavi v ulici Maxe Švabinského.

Stavební práce byly kvůli archeologickému výzkumu historicky nesmírně cenné lokality téměř zastaveny a utrpení obyvatel Staré Boleslavi, kteří tak musejí objíždět rozestavěný most po dálnici, se prodlužuje. Přitom stačilo konzultovat stavební práce s archeology s předstihem a komplikacím se mohlo předejít.

Probíhající rekonstrukce mostů přes Labe mezi Starou Boleslaví a Brandýsem nad Labem, v trase jedné z nejvýznamnějších tradičních historických cest směřujících z metropole českého státu přes někdejší přemyslovský hrad ve Staré Boleslavi dále k severovýchodu, působí starosti nejen místním obyvatelům.

Překvapeni byli i archeologové

Souběžný archeologický výzkum prováděný veřejně prospěšnou společností Archeocentrum potvrdil, že archeologické bohatství, kterým disponuje tato významná lokalita, přesahuje dnešní hranice osídlené plochy. „Odkrytí mostu z druhé poloviny 16. století pro nás bylo překvapením, jelikož se předpokládalo, že celý most byl na začátku 20. století rozebrán a nahrazen stávajícím,“ řekla Deníku Ivana Boháčová z oddělení středověku Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Most, který je dílem stavitele Mattea Borgorelliho asi z let 1568 až 1572, dochovaný v podobě torza několika oblouků, vyklenutých z kvádrového pískovcového zdiva, ve své době patřil k největším mostním dílům v Čechách a v dnešní době se řadí k nejstarším silničním mostním stavbám u nás. Objekt bude navržen Národním památkovým ústavem na prohlášení kulturní památkou.

„Nevíme, kudy přesně Labe v té které době teklo. Je zde mnoho meandrů a slepých ramen a celá říční niva je značně široká. Předpokládáme ale, že zde byl dříve gotický kamenný most a ještě dříve dřevěný. Není vyloučené, že jejich zbytky také najdeme,“ pokračuje Boháčová. „Pokud jde o archeologické nálezy, nelze vyloučit i další možná překvapení. V poloze Hluchov, v níž současná stavba probíhá, byl počátkem 20. století objeven jeden z největších pokladů mincí, stříbrných denárů z 10. století,“ informuje Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu.

Kde se stala chyba?

„Právě zde vidíme chybu investora i stavebních firem, které stavbu provádějí. Jejich zástupci měli s archeology konzultovat svůj záměr v době příprav. Pak by se dozvěděli, že se jedná o archeologicky velice významnou lokalitu, jejíž prozkoumání si vyžádá dost času. Takto jsou archeologové přítomni pouze formou dohledu za pochodu a je zde jasný tlak na co nejrychlejší dokončení výzkumu,“ dodává Ivana Boháčová z Archeologického ústavu AVČR.

„Naším cílem je záchrana kulturního dědictví. V případě, že by investor stavby, tedy Středočeský kraj a stavební firmy EXMOST a JHP mosty konzultovaly práce s archeology s předstihem, mohly se některé věci udělat ve větším pohodlí a v menším spěchu. Nicméně nic nebude odbyto a vše řádně prozkoumáme a zdokumentujeme,“ odmítá jakékoliv spekulace o nátlaku na rychlé dokončení výzkumu Josef Hložek z Archeocentra.