Mezi podobné spolky patří i pěvecký Hlahol, který poprvé pod tímto jménem vystoupil na pohřbu básníka Václava Hanky v lednu 1861. Posláním spolků byla podpora české kultury pořádáním výstav, koncertů, přednášek, záchranou architektonických památek nebo vydavatelkou činností.

Výstava dokumentuje činnost spolku 

"Spolky zásadním způsobem podporovaly konání určitých akcí a sdružování se lidí se společným zájmem. V dnešní době je otázkou, jakým způsobem by měly fungovat. Například u Umělecké besedy je dost znát, že její činnost byla přerušena," řekla ČTK Markéta Kabelková, vedoucí hudebního oddělení Českého muzea hudby a autorka výstavky.
Malá výstavka o Umělecké besedě, která je umístěna v rámci stálé expozice Českého muzea hudby, dokumentuje činnost spolku, který v letech 1863 až 1972 fungoval ve třech odborech, literárním, hudebním a výtvarném, a byl obnoven v roce 1990. Zájemci na ni mimo jiné naleznou zprávu o činnosti spolku z roku 1874 nebo prezenční listinu valné schůze Umělecké besedy z roku 1878 s podpisy Antonína Dvořáka nebo Zdeňka Fibicha.

Členy byly významné osobnosti 

Stejně jako Umělecká beseda pokračuje ve své činnosti také pražský společenský spolek Malostranská měšťanská beseda, který dodnes funguje jako kulturní centrum Malé Strany. Kulturní spolky dnes organizují koncerty, členské výstavy, besedy nebo veřejná čtení z knih členů.
V minulosti byly členy různých spolků významné osobnosti českého kulturního života. Spolky z druhé poloviny 19. století sdružovaly kromě výtvarníků také literáty, hudební skladatele, teoretiky umění a architekty. Během svého působení vybudovaly pro spolkové výstavy některé galerie.

Mnohé spolky byly zrušeny 

Mezi nejstarší dnes už neexistující tuzemské spolky patří například Společnost vlasteneckých přátel umění, Jednota výtvarných umělců, Svaz moderní kultury Devětsil nebo umělecká skupina Osma. Mnohé spolky byly zrušeny po nástupu komunistů k moci v roce 1948. V 50. letech byly rozpuštěny výtvarnické spolky Jednota, Mánes, Aleš, Purkyně, Hollar, Kruh výtvarných umělkyň nebo Myslbek. Krátkou obnovu spolkové činnosti přineslo uvolnění v druhé polovině 60. let. Po roce 1989 vznikla umělecká sdružení nejčastěji kolem společných výtvarných projektů. Šlo například o Lipany, Nové sdružení pražských malířů, Typodesign klub Praha nebo mediálně známé Ztohoven.